Hořčice bílá prohřívá tkáně a upravuje trávení

Jedná se původně o jihoevropskou bylinku, ale již ve starověku se rozšířila po celé Evropě. Byla známá už obyvatelům starověkého Řecka a Říma. Dnes už roste hořčice bílá po celém světě. Kromě léčebných účelů má využití i v jiných odvětvích. Pochází z planých druhů, které mají domovinu v severní Africe.

Hořčice bílá (Sinapsis alba) patří do čeledi brukvovitých. Její pěstování má u nás tradici, pěstuje se od nížin po vrchoviny. Občas zplaňuje kolem silnic a železnic.

Je to jednoletá bylina, která může dorůst až 120 cm, lodyha je přímá, větvená a mírně rýhovaná. Květenství je hroznovité a má barvu žlutou.

Jak si hořčici bílou vypěstovat

Potřebuje hlinitou půdu, zasévá se během března do hloubky přibližně 2 – 3 cm. Mezi jednotlivými rostlinami ponecháme rozestup 10 – 15 cm. Jednotlivé řádky od sebe 30 cm. Kvete od května do července. Plodem je šešule, která obsahuje 2 – 8 semen.

Hořčice bílá se sklízí v srpnu, svážeme ji do snopců a jemně z nich vytlučeme semínka, která dáme sušit.

Jaké má léčebné účinky

Z rostliny se využívají květy, semena a listy. Hořčice bílá se využívá zvláště k obkladům. Prokrví a prohřeje i hlouběji uložené orgány, například plíce, ledviny. Proto se obklady aplikují při zánětu dýchacích cest a pohrudnice, ale také bolesti nohou nebo revmatickém onemocnění. Účinky má i při trávicích obtížích, kdy se užívají vnitřně semínka. Zvyšuje žaludeční sekreci a sekreci žluče, tím podporuje trávení.

Hořčičný obklad

z pšeničné a hořčičné mouky vyrobíme těsto. Voda na těsto by neměla mít teplotu větší, než 60⁰C. Vzniklé těsto dáme na plátno a přiložíme přibližně na 15 – 30 minut, dokud neucítíme mírné pálení.