Česky:
Vřes obecný |
Latinsky:
Calluna vulgaris |
Slovensky:
Vres obyčajný |
Vřes obecný je nízký keřík v našich končinách běžně rozšířený.

Léčivé účinky
- Má močopudné účinky.
- Má dezinfekční účinky.
- Má antiseptické účinky.
- Zvyšuje pocení.
- Podpůrný při léčbě ledvin.
- Pomáhá na revmatismus a klouby.
Použití a přípravky
Používá se nať, někdy i květ, vnitřně v nálevu jako dezinficiens močových cest, jako adstringens, jako mírné antiseptikum, diuretikum a diaforetikum (3 čajové lžičky řezané drogy na 2 šálky vody, pít obden) při zánětech močového měchýře ve spojení se zvětšením prostaty a při chorobách ledvin; také při horečce. Napomáhá výměně látkové.
Obvykle se podává ve směsích např. s řepíkem, šalvějí, přesličkou apod.
- Renol s extraktem z vřesu je skvělý jako renegerační přípravek pro důležité orgány.
- Koňská mast s vřesem uleví kloubům i při revmatických stavech.
O vřesu obecném
Vřes obecný (Calluna vulgaris) je nízký keřík, který je rozšířený v Evropě a Severní Americe. U nás roste hojně na suchých lesních písčitých půdách a starých rašeliništích.
Nať se sbírá v době květu seřezáváním. Uřezává se nožem asi v polovině své délky a suší se co nejrychleji ve svazečcích na stinných místech. Umělá teplota při sušení nemá být vyšší než 45°. Umělé sušení se nedoporučuje, poněvadž nať obsahuje glykosidy a mohlo by dojít k enzymatickému štěpení.
Droga je bez zápachu, chuti trpce nahořklé. Pozdní, podzimní materiál je bez léčivých účinků. Obsahuje hlavně flavonový glykosid quercitrin, myricitrin, tříslovinu (7 %), hodně kyseliny křemičité, saponin, slizy, pravděpodobně alkaloid erikodinin a jiné látky. Dříve uváděný arbutin se moderními postupy nepodařilo prokázat
V poslední době se výzkumu vřesu věnuje zvláštní pozornost. Droga působí protizánětlivě (hlavně v oblasti močových cest), svíravě, diureticky a diaforeticky. Diuretický účinek lze vysvětlit obsahem flavonů.
Z natě nebo květu je možno připravovat jarní čajový nápoj, čaj má příjemnou chuť a lehce načervenalou barvu.
Domácí recepty
- Odvar (z knihy Rostliny v domácí lékárně (MF, Praha 1973): 2 lžičky květů nebo zelených nedřevnatých větviček čerstvých nebo sušených necháme povařit v 250 ml vody, poté necháme 15 minut stát, poté jej scedíme a popíjíme vlažný 1-2 šálky denně.