Využití šišáku je poměrně široké, vyzdvihnout se však dá jeho zklidňující vliv na nervovou soustavu. Zejména na nespavost, vyčerpání a podrážděnost. Byl jednou z rituálních a léčivých rostlin severoamerických indiánů. Šišák stranokvětý (Scutellaria lateriflora) pochází ze Severní Ameriky a řadí se do čeledi hluchavkovitých.
Vyskytuje se i v Číně. Setkat se můžeme i s názvy „modrá přilbice“ nebo „bylina šíleného psa“. Bylina dorůstá výšky 25 cm – 50 cm. Květy jsou modré až modro-fialové, uspořádané do jednostranných hroznů.
Šišák stranokvětý využívali již severoameričtí indiáni, při svých šamanských rituálech, ale i jako léčivku. Výrazný je jeho účinek zejména na nervovou soustavu. Užívá se při podrážděnosti, vyčerpání, nespavosti, psychosomaticky vyvolaných nemocech, u alkoholiků při deliriu tremens, napomáhá při migréně, záchvatech paniky a hysterii.
U nervové soustavy jeho účinky nekončí, tlumí zánětlivé procesy v těle, podporuje činnost ledvin, snižuje horečku, tlumí křeče, má antivirový účinek.
Název „bylina šíleného psa“ má své opodstatnění, šišák bývá součástí směsí pro psy trpící epilepsií. Dokáže snížit četnost a závažnost záchvatů. Také se využívá pro neklidná zvířata, která byla v minulosti například týrána, mírní jejich psychické napětí.
Jak šišák stranokvětý užívat
Sklízí se a suší kvetoucí nať. Nejčastěji se užívá ve formě nálevu nebo tinktury. Prodává se i ve směsi s jinými uklidňujícími bylinkami, jako například meduňka nebo kozlík lékařský.
Čaj si připravíme tak, že 1 – 2 čajové lžičky sušené směsi přivedeme k varu a necháme mírně vařit 5 minut. Následně necháme 20 minut odstát a scedíme.
Šišák by se neměl užívat ve větším množství, může vyvolávat změněné stavy vědomí. Není vhodný pro těhotné, kojící ženy a při přecitlivělosti na bylinu.
