Bylinky v květnu: Květen je krásný měsíc, teplé počasí doslova vyzívá k toulkám v přírodě. Vše roste, bují, kvete. V květnu je příroda poměrně štědrá a louky začínají krásně rozkvétat. Tento krásný jarní měsíc je pro milovníky bylinek doslova rájem. Které léčivky se ukrývají v přírodě?
Bylinky nám pomohou s mnoha neduhy, ať už banálními nebo se stanou doplňkovou léčbou vážnějších chorob. Květen je na léčivky poměrně štědrý měsíc. Jarní sluníčko nás láká ven, louky kvetou a voní. Není nic jednoduššího, než vzít košík a vyrazit. Jen si pečlivě vybírejte místo sběru, louka dál od civilizace bude vhodnější než městský park. Které léčivky například potkáte?
Heřmánek pravý
Heřmánek je známá bylinka. Bližší popis asi není třeba, téměř každý ho pozná, jen pozor na záměnu s rmencem sličným. Pokud si nejste jistí, podívejte se dovnitř květního lůžka, heřmánek ho má duté.
Bílé kvítky se žlutým středem u nás najdeme především v teplejších oblastech. Daří se mu na polích, rumištích, úhorech, při okrajích cest. V současnosti je trochu vytlačován díky hnojení a chemickému ničení plevele.
Kvete od května do září, větší výskyt lze pozorovat po zimě, která byla bohatá na sníh a po jaru s dostatkem srážek. Sbírá se za slunečného počasí, je takovým všelékem. Čaj se doporučuje pít při potížích, ne dlouhodobě.
- u dětí se využívá při bolestech bříška a křečích
- nadýmání, průjem, bolesti žaludku
- porucha menstruačního cyklu, vynechání menstruace
- zvýšená teplota, horečka
- vypocení
- protizánětlivý účinek
- vyrážky, bolestivé a mokvající rány, omývání ran
- bolesti zubů
- nervozita, výbušnost, nespavost
- omývání vlasů
- obklad na unavené oči
Čaj připravíme z jedné kávové lžičky bylinky a 250 ml vroucí vody, přelijeme a necháme krátce vyluhovat.
Mast: 250 g sádla zahřejeme, nasypeme do něj dvě vrchovaté hrsti čerstvých květů. Směs vzpění, promícháme, zakryjeme hrnec a ponecháme přes noc. Ráno opět zahřejeme, následně propasírujeme přes plátno. Nalijeme do kelímků.
Olej: lahev zaplníme čerstvými květy heřmánku, zalijeme zastudena lisovaným olejem a necháme na sluníčku 14 dní působit. Uchováváme v lednici.
Oplach: jedna hrst sušených květů se přelije 1 l vroucí vody a ponechá 15 minut luhovat.
Třezalka tečkovaná
Třezalce se daří zejména na slunných místech – stráně, paseky, pastviny, okraje cest. Někdy se také můžete setkat s pojmenováním bylina svatého Jana. Má to souvislost se dnem svatého Jana, ten byl označován jako symbol posvátných sil tepla a světla. Mladé dívky si v ten den uvily z třezalky věnečky a tančily kolem Janova ohně. Později je hodily do řeky a kterému děvčeti zvadlé věnečky znovu vykvetly, ta se do roka vdávala.
Bylina má bohatý kořenový systém, vykvétá hustě žlutými kvítky, pokud je rozemnete na prstech se objeví červená tekutina, díky tomu třezalku poznáte. Na čaj sbíráme kvetoucí nať, pro výrobu oleje pouze květy. Kvete od května do září.
- využívá se na nervové potíže všeho druhu
- poranění, neuralgická bolest
- namožené svaly
- nespavost, deprese
- průjem
- neklidný spánek, noční můry
- koktavost
- hysterické záchvaty, náměsíčnost
- pro mladá děvčata v období vývoje pohlavních orgánů
- nepravidelnost menstruačního cyklu
- otevřené rány, poranění a krevní výrony
- spáleniny od sluníčka
- bolesti zad, ischias, revmatismus
- zduření lymfatických žláz
Pozor, třezalka by se neměla kombinovat s antidepresivy, antivirotiky, léky na ředění krve, cytostatiky a statiny (léky na zvýšený cholesterol. Také snižuje účinky hormonální antikoncepce.
Čaj připravíme přelitím byliny vroucí vodou (250 ml) a krátce spaříme.
Olej: květy třezalky natrháme za slunečného dne, naplníme jimi lahev až po vrchol. Zalijeme zastudena lisovaným rostlinným olejem. Necháme na teplém nebo slunečném místě macerovat několik týdnů. Olej se mezitím zbarví do červena, nakonec přes plátno přefiltrujeme a vymačkáme květy. Uchováváme v tmavých lahvičkách.
Svízel vonný (Mařinka vonná)
Svízel bude znát většina pod starším názvem mařinka. U nás se vyskytuje na celém území, ať už v hojnějším počtu nebo roztroušené nálezy. Roste většinou v listnatých lesích, ale i ve smrčinách. Podél lesních cest a na pasekách, ve vlhčí půdě. Někdy bývá pěstována na zahradách v podrostech.
Svízel charakteristiky voní díky obsahu kumarinu, u někoho to může vyvolávat bolesti hlavy.
Listy jsou tenké, uspořádané do růžice, Má drobné, bílé květy rostlé do vidlanů. Jeho plody mají štětinkaté háčky, které se zachytávají do srsti zvířat a ty ho roznáší do okolí. Chuť mařinky je lehce nahořklá a příjemná, používá se k ochucení nealko nápojů a nakládá se třeba i do vína. Svízel trháme před rozkvětem.
- v mírnějším dávkování tlumí křečovité bolesti hlavy
- mírní bolesti břicha při menstruaci
- pomáhá při nespavosti a k lepšímu usínání
- upravuje arytmie
- pomáhá při chmurných myšlenkách a smutné náladě
Čaj: 1 lžička byliny se přelije 250 ml vroucí vody a nechá 5 minut luhovat.
Víno si připravíme z přibližně 100 g nati mařinky, kterou necháme lehce zavadnout, aby se uvolnila její typická vůně. Dáme do litru vína a ponecháme asi 2 hodiny namočené.
Pozor, svízel vonný se musí užívat krátkodobě a v přiměřených dávkách, předávkování může vyvolat závratě, zvracení a působit toxicky na játra.
Čekanka obecná
Na našem území roste spíše v teplejších oblastech, nad 600 m.n.m. ji najdeme již méně. Léčivce se daří na sušších pastvinách a mezích, při okrajích cest a křovin. Má krásné, sytě modré květy, které vykvétají průběžně. Jen tak ji nepřehlédnete.
Je lepší ji obdivovat v přírodě, po utržení dost rychle usychá. Velmi účinný je kořen, ten se však dost těžko dostává ze země, proto se trhají květní úbory. Z kořene se kdysi vyráběla náhrada kávy-cikorka.
- choroby jater a žlučníku
- při ledvinových a žlučových kamenech
- močopudný a projímavý účinek
- očista krve, jater a sleziny
- nechutenství
- součást čajových směsí při diabetu
Čekankový kořen si můžete zakoupit ve specializovaných obchodech nebo ho vykopat, očistit od hlíny, usušit, až zhnědne, tak pomlet v mlýnku na mák. Pomletý kořen povaříme zhruba v dávce 5 g na 1 l vody a scedíme.
Čaj připravíme z jedné lžičky nasušené čekanky, kterou povaříme v 250 ml vody a necháme 10 minut odstát.
Jahodník obecný
Kdo by neznal lesní jahůdky, jsou chutné a voňavé, navíc je jahodník velmi pěkný. U nás ho najdeme prakticky na celém území. Setkáme se s ním na pasekách, lesních světlinách a lemech, na křovinatých stráních.
Pro léčebné účely se využívají pouze lesní jahody, zahradní jsou pouze vítaná dobrota. Listy jsou uspořádány v přízemní růžici, na koncích zubaté. Vykvétá drobnými kvítky, Plodem jsou malé, červené jahůdky. K léčebným účelům se sbírají lístky, než rostlina začne vykvétat, nejpozději v době počínajícího kvetení.
- dna
- vylučování močových kamenů
- posiluje cévní stěny a snižuje cévní křehkost
- anémie
- močopudný účinek
- napomáhá při střevních problémech
- upravuje trávení
- detoxikuje
Čaj připravíme ze dvou lžiček lístků jahodníku přelitím 250 ml vroucí vody. Ponecháme 10 minut luhovat a scedíme.
Tinktura: 2 lžíce listů jahodníku, 200 ml 60 % pálenky. Lístky dáme do lahvičky zalijeme pálenkou. Necháme na teplém nebo světlém místě 14 dní macerovat. Denně protřepáváme. Následně scedíme a užíváme 3x denně 30 kapek po dobu tří týdnů.
