Čechřice je málo známá, aromatická, jedlá a také okrasná rostlina. Může zpestřit zákoutí zahrady a zároveň ji využijeme v kuchyni, má příjemné, anýzové aroma. Používala se v lidovém léčitelství.
Čechřice vonná (Myrrhis odorata) je rostlina, jejíž původní výskyt se předpokládá v horách jižní Evropy, od Pyrenejí přes Alpy až po Dinarské pohoří. U nás byl dříve hojně pěstována v severním pohraničí, od Jizerských hor, Krkonoš, Orlických hor po Hrubý Jeseník. Jeho výskyt v jiných oblastech je méně hojný.
Najít ho můžeme na loukách, v křovinách, podél potoků, cest, na humózních a výživných půdách. Lodyha je oblá, jemně rýhovaná a dutá. Přízemní listy jsou řapíkaté, listy posledního řádu jsou jemně děleně a podobají se kapradinám. Objevují se časně zjara a vydrží až do podzimu. Čechřice kvete květenstvím ve tvaru okolíku, který je složen z drobných, bílých kvítků. Vykvétá v květnu a v polovině června. Má jemně anýzové aroma s náznakem myrhy.
Čechřice se k nám pravděpodobně dostala spolu s přistěhovalci z alpských oblastí. Ti ji využívali jako bylinu, zvyšující produkci mléka u dobytka.
Využití najde v kuchyni
Čerstvé listy čechřice se dávají do salátů, zálivek, omáček, polévek, k dušené zelenině. Dá se z nich vařit i čaj.
Čerstvá semena jsou ve fázi před dozráním měkká s intenzivní vůní a jemnou, oříškovou chutí.
Kořen se dá jíst čerstvý nebo se dusí. Přidává se také do alkoholu na anýzový likér. Kořen se dobývá na podzim.
Čechřice jako léčivka
Rostlina je účinná na trávení – zlepšuje trávení, reguluje chuť k jídlu, mírní nadýmání, křeče žaludku a střev.
Má vliv i na dýchací cesty – mírní kašel a záněty horních cest dýchacích, napomáhá zbavovat se hlenů.
Je také doporučována při anemii.
Jak si čechřici vypěstovat
Rostlina je původem z chladných oblastí, proto je odolná a mrazuvzdorná. Na zahradě bude prospívat v polo- stinném až stinném místě. Půda jí vyhovuje živná, humózní a vlhčí. Pokud zemina v létě vysychá, potřebuje zálivku.
Semena se vysévají na podzim, musí přejít mrazem. Tvoří vytrvalé trsy. Velmi dobře se množí i samo – výsevem, pokud chceme dále zamezit rozšiřování, tak musíme zavčas odstraňovat odkvetlá květenství. Množit se dá i dělením trsů na podzim.
