Kozlík lékařský je známý jako bylinka s aromatickými květy. Naše babičky ho pěstovaly nejen pro okrasu, ale znaly i jeho léčivé účinky. Z léčivky se sbírá kořen, nejčastěji se používá při nespavosti, umí toho ale mnohem více.
Kozlík lékařský (Valeriana officinalis) roste po celé Evropě, zasahuje do části Skandinávie, najdeme ho i v severní a východní Asii. U nás se mu daří v nižších až středních polohách, na horách se nevyskytuje. Můžete ho také znát pod lidovým názvem baldrián.
Vybírá si vlhčí místa podél příkopů, na podmáčených loukách, bažinatých lesech a houštích. Může být poměrně vysoký, 30-100 cm. Lodyha je lysá, podélně rýhovaná, listy jsou řapíkaté, po okraji zoubkované. Květy jsou uspořádané ve vidlanovitých latách, růžové až bělavé barvy.
Jaké jsou jeho léčivé vlastnosti
Většina z nás zná kozlík jako léčivku, která napomáhá lepšímu spánku a uklidňuje. To je pravda, má zmírňující účinky na všechny problémy způsobené „od nervů“. Tiší stresem rozbouřený žaludek, zpomaluje bušení srdce, neklid, hysterii, deprese. V tomto případě ale platí několik pravidel, bylinka nemá vedlejší účinky, ale může být návyková. Proto by užívání nemělo překročit 3-4 týdny. Je třeba také dbát na správné dávkování, vyšší dávky by mohly způsobit opačný efekt, ještě více rozrušit.
Kozlík však nemá jen tišící efekt, působí na silné menstruační krvácení, jako prevence mozkové příhody, pomáhá s menopauzou a problémy s očima (slzení očí, šedý a zelený zákal), ve formě obkladů.
Bylinka byla opředena různými lidovými pověstmi. Věšel se nad dveře, pokud osoba vstoupila do domu a svazeček bylinky se rozhoupal, značilo to, že nemá dobré úmysly. Například se dával novopečené mamince do postele, protože se věřilo, že dokáže ochránit novorozence.
Věděli jste, že kočky milují kozlík? Připomíná jim pach kočičí moči a jakmile ho někde zvětří, okamžitě se v něm vyválí. Kořen rozemletý na prášek se dával do sáčků, věšel po domě a měl za úkol ochránit před bleskem. Stejný polštářek u sebe nosily dívčiny, pro přivolání lásky.
Co se sbírá a jak se užívá
Sbíráme kořen, ideálně na podzim, od října do listopadu nebo je možné ho vykopat také brzy na jaře. Při čištění kořene nepoužívejte kartáč, ani ho nemáčejte. Přišli byste o cenné látky, které se nachází přímo pod povrchem oddenku.
Kořen můžeme sušit nakrájený na kousky nebo zpracovat čerstvý. Například tinktura: čerstvý kořen omyjeme, nakrájíme na kousky, zalijeme vodkou tak, aby byly všechny ponořené. Necháme 14 dní louhovat. Nakonec přecedíme. Užíváme 20 kapek 3x denně. Pokud nemůžete spát, užijte 45 minut před spaním jednorázově kávovou lžičku.
Odvar z kořene kozlíku: 1 kávovou lžičku zalijeme 250 ml studené vody. Necháme přejít varem, vypneme zdroj tepla a necháme ještě 10 minut louhovat. Pije se 2x denně šálek.
Mléko s kozlíkem na uspání: připravíme si hrnek teplého mléka s medem a přimícháme 1 kávovou lžičku tinktury z kozlíku. Pijeme po douškách, asi půl hodiny před spaním.
Vlastní úroda kozlíku
Vypěstovat si vlastní voňavou a léčivou sklizeň není nic těžkého. Semínka se vysévají do hloubky 1 cm buď v září nebo koncem února až v březnu. Před výsevem je dobré semínka namočit na 24 hodin do vody a následně usušit. Vzrostlých sazenic (asi 10-15 cm) se dočkáme zhruba za 6 týdnů.
Dá se pěstovat i přímo ze sazenic. Vyhovují mu slunečné nebo polostinné stanoviště. Nejlépe se mu bude dařit v hlinitopísčité, vlhké půdě bohaté na živiny. Potřebuje pravidelně zalévat nebo vysadit do půdy, která je stále mokrá. Jednotlivým sazeničkám je nutné nechat dostatek místa, aby se mohly rozrůst. Může se stát, že vám trochu zaplevelí zahradu, snadno se sám vysévá a najdete ho potom na nečekaných místech.
