Poklady z klášterních zahrad – I. část

fenykl

Dříve měl každý klášter svou zahradu. Představitelé příslušného řádu zde pěstovali ovoce či zeleninu, ale hlavně léčivé bylinky, které měly své praktické využití. A to nejenom pro jeptišky, ale do klášterů se často uchylovali zranění a nemocní, proto bylo bylinek potřeba velké množství různých druhů.

Budeme si povídat o tom, co se od dávných jeptišek můžeme přiučit v přírodní medicíně i dnes.

Petrželový kořen

Mezi běžně pěstovaná koření v zahradách klášterů patřily česnek, cibule, kopr, libeček, anýz, fenykl, kerblík, petržel nebo celer.

Petřzel zahradní, miřík celer a libeček lékařský mají podobné účinky. Pomáhají vyloučit žlučové a ledvinové kameny, působí totiž močopudně, pomáhají proti zácpě a nadýmání. Ženám také vyvolávají opožděnou menstruaci.

Kromě užití v pokrmech lze popíjet odvar nebo rozetřít semínka s medem či vínem. Petržel je dobrá i na urologické záněty, ledvinové potíže a je úlevou při žloutence.

Miřík se doporučuje na zánět prsu během kojení, a to zevním přikládáním obkladů z nadrobno roztlučené rostliny. Petrželová voda prý čistí játra, střeva, plíce i ledviny. Při bolestech hlavy je účinné potírání spánků vodou z petržele nebo obklad hlavy, který působí rovněž proti nespavosti.

Fenykl

Fenykl obecný a kopr vonný se dávají kojencům proti bolestem bříška, ale též proti dušnosti a kašli. Fenykl i kopr podporují tvorbu mateřského mléka, jsou dobré na oči, posilují paměť a působí proti závratím. Zejména fenykl je obecně dobrý pro těhotné a kojící ženy, namočený v cukru se pojídá proti ranním nevolnostem, posiluje plod a měl by pomoci i při typických obtížích těhotných žen, jako je nadýmání nebo pálení žáhy.

Šťávu z fenyklu můžete použít při zanícení očí jejich potíráním. Také ji můžete smíchat se sádlem a používat jako dezinfikující mast.

 

ZANECHAT KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here