Petržel

Petržel (Petroselinum) je poměrně známá bylinka v české kuchyni. Používá se pro zvýraznění chuti různých pokrmů, má ale spoustu dalších využití.

Léčebné účinky

• Prevence vzniku rakoviny, cukrovky a revmatoidní artritidy.
• Má protizánětlivé vlastnosti.
• Poskytuje úlevu od gastrointestinálních problémů (například porucha trávení, žaludeční křeče, nadýmání a nevolnost).
• Pomáhá posílit imunitní systém.
• Má diuretický efekt.
• Posiluje imunitní systém.

Použití a přípravky

Protože je petržel tak využívaná bylinka, je možné ji na trhu najít po celý rok. Jedná se o poměrně levnou, ale vysoce výživnou bylinku. Petržel má dostatek vitamínů a antioxidantů, které mohou výrazně zlepšit zdraví člověka.

Živiny nacházející se v petrželi zahrnují: vitamín A, vitamín K, vitamín C, vitamín E, thiamin, riboflavin, niacin, vitamín B6, vitamín B12, pantothenová kyselina, cholin, foláty, vápník, železo, hořčík, mangan, fosfor a měď. Je také velmi dobrým zdrojem těkavých sloučenin, jako je myristicin, limonen, eugenol a další. Její listy obsahují uhlohydráty, tuky a bílkoviny.

Své využití má zejména v kuchyni:

• Ozdoba: Čerstvá petrželka má křehké a mírné listy, které lze přidat do jakéhokoli pokrmu podávaného jako obloha i jako hlavní chod. Tímto způsobem budou živiny zachovány a v procesu vaření se nevypaří. Těstoviny jsou jedním z nejoblíbenějších pokrmů, kde je petržel široce používána ve své nevařené podobě.
• Polévky: Může se přidat do polévek, jako jsou rajčatové polévky a omáčky, vždy na konci vaření, aby si zachovaly chuť a vůni.
• Saláty a šťávy: Může se konzumovat přímo v ovocných salátech, zeleninových salátech a ovocných nebo zeleninových šťávách.
• Čerstvá a sušená petrželka může být použita k přidávání chuti do různých potravinových přípravků.

O petrželi

Petržel (Petroselinum hortense a Petroselinum crispum) je bylinka, která má svůj původ ve Středomoří (Itálie, Alžírsko, Tunisko). Patří k rodu Apiaceae.

Petržel pěstují lidé již více než 2000 let a je vysoce ceněná zejména v řecké kultuře. Taktéž Římané ji používali mnoha způsoby. Zpočátku se petržel používala pouze jako léčivá rostlina, později ale byla konzumována už jako potravina. V mnoha středomořských a evropských kulturách existuje spousta mýtů a bajtů spojených s původem a růstem této rostliny. Řekové věřili, že vyrostl z krve padlého řeckého hrdiny Archemora. Začali ji tak spojovat se smrtí a ničením, ale ve středověku byla petržel zařazena do folklórní medicíny a pomalu získala popularitu.

Petržel potřebuje k růstu vlhkost a dostatek slunečního světla. Používá se jako bylinka, zelená listová zelenina a jako koření. V evropské kuchyni se používá jak list, tak kořen. Používá se různými způsoby, včetně zdobení, do salátů, omáček a sendvičů. Dělí se do dvou dalších typů podle listů: ty jsou kudrnaté a ploché.

Kořenová forma je novinkou, která se začala pěstovat teprve před 300 lety v německém Hamburku. V dnešní době je kořenová petržel stále více populární.

Kontraindikace:

Vyšší dávky petržele, užívané pro léčebné účinky, se nedoporučují u těhotných žen (předávkování může způsobit vážné podráždění dělohy) a při zánětu ledvin. Semena jsou ve vyšších dávkách toxická a mohou po delším užívání způsobit poškození sliznice zažívacího traktu. U malých dětí by měly být používány s opatrností. Olej z petržele může způsobit závratě.