Žindava má poměrně rychlý účinek, roste ve stinných lesích, nejvíce bukových. Užívá se ve formě čaje, obkladů, tinktury nebo se přikládají na rány čerstvé listy. Vyrobit si můžete i mast.
Žindava evropská (Sanicula europaea) je víceletá bylina z čeledi miříkovitých. Tato trvalka dorůstá výšky 15 cm – 50 cm. Lodyha je přímá, málo se větví a je lysá. Může být bezlistá nebo s jedním či dvěma přisedlými listy, přízemní listy jsou řapíkaté. Koncové květenství je okoličnaté, barvu má bělavou až narůžovělou. Bylina má více názvů jako například žanykl, živý ráček, hadí lupínek, žengle, černý ráček, ženiklejt. Najít rostlinu je stále těžší, protože roste čím dál vzácněji.
Obsahuje saponiny, třísloviny, silici, pryskyřici, hořčiny a další blíže neprozkoumané léčivé látky.
Léčivé účinky
Dnes už se na žindavu skoro zapomnělo, přitom ve středověku byla velmi ceněnou bylinou. Sbírá se kvetoucí nať a suší ve stínu, při umělém sušení nepřesahovat teplotu 400 C.
Využívá se při chorobách dýchacích cest, podporuje vykašlávání, jako kloktadlo do krku a při zánětech dutiny ústní.
Je účinná při poruchách trávení a vředech gastrointestinálního traktu.
Žindava má silné hojivé účinky. Listy se přikládají na rány, hojí zhmožděniny, odřeniny, krevní výrony, podporuje léčbu zlomenin.
Hojivě působí i na kožní problémy. Lze si vyrobit mast, přidáním žindavy do vazelíny nebo vepřového sádla. Používá se na hemeroidy, hnisavé vředy a rány, kožní vyrážky a velmi dobře působí u dětí na atopický ekzém.
Čaj z žindavy
1 čajovou lžičku přelijeme vroucí vodou, necháme 5 minut louhovat a scedíme.
Tinktura z žindavy
Natrháme hrst byliny a dáme do uzavíratelné (šroubovací) sklenice. Do sklenice nalijeme 200 ml 40 % – 60 % alkoholu. Takto uzavřené necháme minimálně 10 dní při pokojové teplotě a každý den protřepeme. Po uplynutí doby obsah přefiltrujeme a uschováváme v tmavé sklenici. Doporučené dávkování je 5 – 8 kapek na sklenici vody.
