Zemědým lékařský je dnes brán spíš jako plevel, ale pravdou je, že od starověku jej lékaři i lidoví léčitelé používali k léčení široké škály nemocí. Stálo by za to se na zemědým podívat jinýma očima, abychom si ho ze zahrádek zbytečně nevyháněli.
Jak zemědým vypadá
Zemědým lékařský (Fumaria officinalis) je rostlina 10 až 40 cm vysoká, modrozelené barvy, vypadá jako ojíněná. Lodyha je přímá až vystoupavá, větvená. Listy jsou střídavé, řapíkaté. Květenstvím jsou koncové, bohaté hrozny. Květy mají nachovou barvu a plodem je nažka.
Kde zemědým roste
Zemědým najdeme na polích, zahradách i pustinách od nížin až po podhůří. Zeměpisně roste od Evropy, po západní Asii a severní Afriku.
Co se sbírá
Z bylinky se sbírá kvetoucí nať, musí být nepřekvetlá a bez plodů. Usušená droga má slabě makovou vůni a chutná hořce.
Co je účinnými látkami
Účinnými látkami jsou alkaloidy – protopin, skoulerin, sinaktin, fumarofycin.
Na co se bylinka používá
Bylinka má velmi pestré použití. Upravuje střevní peristaltiku, působí močopudně i žlučopudně, používá se při onemocnění zažívacího ústrojí, podporuje činnost jater i žlučníku, čistí krev, doporučuje se na krvácející hemeroidy (zevně) a jako potopudný prostředek.
Tinktura
Ze zemědýmu si můžete jednoduše vyrobit tinkturu na dobré zažívání. Kvetoucí nať nastříháte na menší kousky, napěchujete do lahvičky a zalijete lihem nebo alkoholem. Necháte stát aspoň 3 týdny na tmavém místě. Poté přecedíte do menších lahviček, zavíčkujete a uchováváte v chladu a temnu. Ideální dávka je 3x denně 15 až 20 kapek.
