
Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) je v posledních letech právem považován za jednu z nejvýznamnějších léčivých rostlin. Přestože se často zařazuje mezi bylinky, botanicky vzato se jedná o keř z čeledi hlošinovitých. Vyznačuje se výraznými oranžovými plody, které jsou doslova nabité vitamíny, minerály a antioxidanty. Rakytník je nejen dekorativní, ale i extrémně užitečný pro zdraví. V tomto článku se podíváme na to, jak rakytník pěstovat, jaké má léčivé účinky, a jak lze využít nejen jeho plody, ale i listy.
Je rakytník bylina?
I když se často uvádí mezi léčivými bylinami, rakytník není bylinou v botanickém slova smyslu. Je to opadavý keř, který může dorůstat výšky až 3–5 metrů. Díky svým léčivým vlastnostem a širokému spektru využití se však rakytník běžně řadí mezi rostliny používané v fytoterapii, tedy v léčbě pomocí bylin. Oproti klasickým bylinám má výhodu v tom, že plodí bohaté množství bobulí, a zároveň lze využít i jeho listy a kůru.
Pěstování rakytníku
Nároky na stanoviště
Rakytník je velmi odolný keř, který zvládá i extrémní podmínky. Jeho přirozeným prostředím jsou říční břehy a suché stepi. V zahradě mu vyhovuje:
- Plné slunce – ideálně orientace na jih nebo západ
- Propustná, písčitá půda – nesnáší zamokření
- Neutrální až mírně zásadité pH
- Větrné místo – díky pevnému kořenovému systému dobře snáší vítr
Výsadba a péče
Rakytník je dvoudomý, což znamená, že pro plody je nutné vysadit samčí i samičí rostlinu. Na jednoho samce připadá zhruba 5–7 samic. Vysazuje se na jaře nebo na podzim do připravené jámy s drenáží. Sazenice by měly mít mezi sebou odstup alespoň 2–3 metry.
Rostlina je samotná sobě hnojem – na kořenech má symbiotické bakterie, které vážou dusík z půdy. Hnojení tedy není nutné. Pravidelný řez po sklizni je vhodný k udržení tvaru a pro podporu plodnosti.
Sklizeň a zpracování plodů
Plody rakytníku dozrávají od září do října, v závislosti na odrůdě. Sklizeň bývá náročná kvůli trnům a pevné struktuře větví. Existuje několik možností:
- Ručně – opatrně sbírat bobule, ideálně v rukavicích
- Zamrazit větve a pak bobule setřást
- Použít speciální hřebenové sběrače
Plody mají vysoký obsah vitamínu C, až desetkrát více než citron. Kromě toho obsahují i vitamíny A, E, K, B, flavonoidy, karotenoidy, mastné kyseliny a minerály jako železo, hořčík, vápník nebo selen.

Z plodů se připravují:
- Džemy a marmelády
- Sirupy a šťávy
- Rakytníkový olej – extrémně bohatý na živiny, používá se vnitřně i zevně
- Čaje, likéry a vína
- Sušené bobule – do směsí nebo na posyp
Léčivé účinky rakytníku
Rakytník působí:
- Antioxidačně – chrání buňky před volnými radikály
- Protizánětlivě – vhodný při zánětech sliznic a pokožky
- Imunostimulačně – posiluje obranyschopnost organismu
- Regeneračně – podporuje hojení ran, popálenin a ekzémů
- Gastroprotektivně – chrání sliznici žaludku a střev
- Kardioprotektivně – snižuje cholesterol a posiluje cévy
Rakytník je výborný během zimních měsíců, jako prevence proti nachlazení a chřipce, ale i během rekonvalescence.
Využití listů
Kromě plodů lze využít i listy rakytníku, které obsahují třísloviny, flavonoidy, vitamíny C a E a chlorofyl. Mají detoxikační, antibakteriální a protizánětlivé účinky.
Z listů se připravuje:
- Čajový nálev – vhodný při zánětech v těle, onemocněních močových cest a při únavě
- Odvar na oplachy – pro mastnou pleť nebo vlasy
- Koupelový odvar – při kožních problémech a ekzémech
Sběr listů se provádí v období od června do srpna, kdy jsou nejbohatší na účinné látky. Suší se ve stínu a uchovávají v suchu.
Rakytník řešetlákový je jedinečná rostlina, která si zaslouží místo v každé zahradě. Ačkoliv není klasickou bylinou, svými účinky ji často překonává. Díky odolnosti, nízkým nárokům na péči a bohatým zdravotním přínosům je ideálním pomocníkem v období oslabené imunity, stresu nebo únavy. Jeho plody jsou skutečnými vitamínovými bombami, zatímco listy nabízejí jemnější, ale účinnou podporu organismu. Pokud hledáte přírodní zdroj zdraví, rakytník je výbornou volbou.