Ožanka lesní: Zajímavá bylinka roste také v lesích České republiky, i když ji najdete spíše v Polabí, Povltaví, a na východě kolem řek Svratky, Dyje a Moravy. Co s ní léčili už starořečtí hrdinové?
Jak vypadá ožanka
Ožanka lesní (Teucrium scorodonia) patří do čeledi hluchavkovité, dorůstá výšky až 50 cm a je víceletá. Stonek má čtyřhranný, vzpřímený, listy jsou protistojné, řapíkaté a srdčité. Žlutozelené květy jsou umístěny v jednostranném lichoklasu.
Kde roste
Ožanka roste na teplejších místech, v okolí velkých řek, má ráda středně kyselé půdy, vyskytuje se hlavně v dubových a borových lesích a na vřesovištích.
Starověké využití
Latinský název Teucrium je odvozeno od trojského krále Teukros, který prý jako první použil ožanku k léčení sleziny. Je to sice jen pověst, ale k léčení sleziny se používá dodnes.
Co se sbírá
Z ožanky sbírejte kvetoucí nať a usušte ji (zavěšením kytic hlavou dolů). Používá se na léčení zánětu průdušek, na kašel, po zápalu plic nebo těžké chřipce, proti tuberkulóze, při léčení střevních a žaludečních chorob a chorob vnitřních orgánů (slezina, žlučník).
POZOR: Časté nebo nepřiměřené používání ožanky může způsobit poškození jater, proto nikdy nepřekračujte doporučené dávkování a při použití se poraďte s lékařem nebo lékárníkem.
TIP: Čaj z ožanky lesní je docela hořký. Můžete si jej osladit medem, anebo nechat vychladnout do druhého dne a potom ohřát na vám příjemnou teplotu – nebude již tolik hořký.
Další druhy
Další druhy ožanek jsou ožanka kalamadra (také léčivá), ožanka čpavá, ožanka horská, ožanka kočičí, ožanka petrolejová, ožanka hroznatá. Ovšem pozor na sbírání v přírodě, ohroženými druhy jsou totiž ožanka čpavá, horská, lesní i hroznatá.
Zdroje: www.wikipedia.org, www.bylinkyprovsechny.cz, Bellmann, H. a kol., Atlas rostlin, Euromedia Group, Praha 2016
