Přijde jaro nebo léto, bylinky na zahradě nebo v truhlíku jedou naplno, a člověk najednou stojí nad miskou bazalky, hrstí kopru, svazkem libečku a přemýšlí: co s tím? Jasně, něco se usuší, něco jde do pesta, ale málokdo si vzpomene, že bylinková polévka je jeden z nejvoňavějších způsobů, jak čerstvou zelenou sílu využít hned, teď, v plné chuti a barvě.
Bylinky jako hlavní surovina, ne jen jako ozdoba
Když se řekne „bylinková polévka“, většina lidí si vybaví vývar s trochou petrželky navrchu. Jenže čerstvé bylinky toho umí mnohem víc než jen zdobit. Vůně a chuť, kterou dokážou propůjčit vývaru, krému nebo lehké letní polévce, jsou úplně jiné, než když je tam hodíme jen na poslední chvíli. Klíčem je vyváženost – aby bylinky byly cítit, ale nepřehlušily všechno ostatní.
Jaké bylinky se do polévky hodí nejvíc
Začněme tím, co má silnou chuť a zvládne být v polévce dominantní. Libeček je v tomhle mistr. Stačí malá větvička a máte chuť, která připomíná klasický masový vývar, i když maso nepoužijete. Pak je tu medvědí česnek, ideální na jaře, kdy se první listy derou ze země – dává polévce lehkou pikantnost a zároveň zelenou svěžest.
Na jemnější notu hrají bylinky jako petrželka, pažitka, nebo majoránka. Ty jsou skvělé na závěr, kdy je přidáte těsně před podáváním, aby si zachovaly barvu i chuť. A pak tu máme kopr, který buď milujete, nebo nenávidíte. Ale v kombinaci s bramborami a kysanou smetanou vytvoří nezaměnitelnou chuťovou bombu, kterou v létě ocení i ten, kdo kopr jinak nemusí.
Základ polévky je jednoduchý – zelenina a voda stačí
Nemusíš být šéfkuchař ani mít domácí vývar od babičky. Bylinková polévka z čerstvé úrody může začít úplně jednoduše – na másle nebo olivovém oleji osmahneš cibuli, přidáš kousek mrkve, celeru nebo jinou kořenovou zeleninu, a pak zaleješ vodou. To je základ, na který můžeš stavět dál. Čím méně věcí použiješ, tím víc vynikne chuť bylin.
Nevařit dlouho – spíš jen prohřát
Tady je kámen úrazu: bylinky nejsou vývarová kost. Když je vaříš moc dlouho, ztratí chuť, vůni i barvu. Některé bylinky – jako tymián nebo rozmarýn – zvládnou krátké povaření, ale většinu ostatních přidávej až na závěr. Ideální je nasekat je nahrubo a vmíchat do hotové polévky, kterou necháš jen pár minut stát pod pokličkou.
Polévky podle ročního období
Na jaře vede medvědí česneková polévka – stačí hrst čerstvých listů, brambory, trocha smetany a je hotovo. V létě zase boduje koprovka, klidně v lehčí verzi bez jíšky, jen s vejcem a novými brambory. Na podzim můžeš zkusit krém z pečené dýně s majoránkou nebo libečkem, který tomu dodá hloubku. A v zimě? Silný zeleninový vývar s česnekem a petrželí, co zahřeje od žaludku až po špičky prstů.
Experimentuj podle toho, co roste
Neexistuje jen jeden správný recept. Bylinková polévka se dá uvařit pokaždé jinak – podle toho, co zrovna roste, co ti chutná a co máš po ruce. Klidně přidej trochu citronové šťávy, najemno nastrouhanou cuketu, nebo hrst nasucho opražených semínek. Bylinky se dají kombinovat, vrstvit, ladit – stejně jako hudba.
Jak bylinky připravit, aby daly ze sebe maximum
Zní to možná banálně, ale není to jedno. Čerstvé bylinky nikdy nekrájej na prkénku kovovým nožem, pokud to jde – lepší je natrhat je rukou, nebo krájet keramickým nožem. Tak si udrží nejvíc aroma. A jestli chceš polévku opravdu voňavou, podrť část bylinek lehce v hmoždíři se solí nebo olejem a přidej je do základu. Uvolní se tak éterické oleje, které jinak zůstanou skryté.
Bylinkové polévky jako způsob, jak jíst sezónně
Na závěr možná trochu filozofie – vaření s bylinkami tě přirozeně vede k tomu, abys jedl to, co právě roste. Ne kupovat celoročně unavené bylinky z igelitu, ale jít si ven pro hrst toho, co má zrovna sílu. Z kuchyně se stane laboratoř chuti, ale i způsob, jak být v kontaktu s přírodou, i když jsi uprostřed města.
