Hadinec obecný je dvouletá rostlina z čeledi brutnákovitých, která v prvním roce tvoří pouze listovou růžici, vykvete až ve druhém roce. Dříve se používala i vnitřně, ale pro jedovatost některých alkaloidů je doporučeno pouze používání vnější.
Kde hadinec roste
Hadinec je velmi nenáročnou bylinkou, roste na suchých místech, třeba na okrajích cest, lesů, na železničních náspech, mnozí jej máme ve svých zahradách, protože je pastvou pro čmeláky. Název dostala rostlina podle tvaru květů, které tak trochu připomínají hadí hlavu.
Jaké má hadinec účinky
Hadinec má především dezinfekční a antibakteriální účinky. Díky tomu se dříve používal vnitřně, třeba při zastavování těžkých průjmů, proti žaludečním křečím, na žaludeční vředy, ale i při bronchitidě. Jedovaté alkaloidy, které působí především na játra, však způsobili ustoupení od tohoto používání.
Vnější použití
Dnes se sbírá kvetoucí nať a používá se vnějšně. Nejčastěji je tomu tak ve formě koupelí, obkladů nebo mastí. Hadinec pomáhá při revmatismu, ekzémech nebo křečových žilách. Můžete jej použít i jako inhalaci při zánětu průdušek.
Koupel z hadince proti revmatismu
Natrháme čerstvou kvetoucí nať hadince a spaříme ji vroucí vodou. Necháme 15 minut louhovat, poté přecedíme a vlijeme do koupele teplé asi 38 °C. Koupel si dopřáváme asi 20 minut.
Obklady z hadince na ekzémy a křečové žíly
Opět natrháme čerstvou kvetoucí nať, kterou nastříháme na menší kousky, zalijeme vroucí vodou a necháme 15 minut louhovat. Pak přecedíme, do odvaru namáčíme čisté plátno, kapesník apod. a přikládáme na postižená místa. Necháme působit aspoň 15 minut.
