Bylinky Jižní Ameriky: Jižní Amerika je studnicí bylinkových pokladů už od dob Indiánů, jen je škoda, že jejich znalosti nevyužíváme dodnes, možná bychom se vyhnuli všudypřítomnému stresu a mnohým civilizačním chorobám.
Obecně o bylinkách Jižní Ameriky
Zajímavé je, že mezi léčivé rostliny pocházející z tohoto kontinentu patří stromy, keře, liány i byliny. Pojďme se do tohoto světa ponořit hlouběji.
Lapacho
Lapacho (ze španělštiny, čti [lapačo]) je název pro strom a od něj odvozený čaj. Latinsky se tento strom nazývá Tabebuia serratifolia a roste zejména v Brazílii, Bolívii, Peru a severní Argentině. V těchto oblastech může žít až 700 let a dorůstat 20 metrů výšky, ale dá se pěstovat i u nás – jako pokojovka nebo bonsaj. Indiáni přisuzovali čaji z kůry tohoto stromu mnoho léčivých účinků a dodnes se používá jako léčivka v zemích svého původu. Ale pozor: v Česku bylo jeho používání k výrobě potravin (čajů, prášků, kapslí) zakázáno v roce 2018, protože má také několik vedlejších účinků a kontraindikací jsou třeba horečka nebo alergie. Přesto se jako léčivé účinky uvádějí zejména: posílení imunitního systému, léčba zánětů, likvidace škodlivých bakterií a plísní, močopudné působení. Čaj se nesmí připravovat v hliníkových nebo plastových nádobách a přichystáte si jej tak, že se 4 lžičky kůry lapacha povaří 5 minut a nechá ještě 20 minut louhovat. Je možné pít 2 až 3 šálky denně.
Řemdihák plstnatý
Řemdihák má plno jiných běžně používaných jmen, jako například vilkakora, ulkárie, kočičí dráp (španělsky uňa de gato), latinsky se řekne Uncaria tomentosa. Tentokrát se jedná o liánu, která je dřevnatá a roste v deštných amazonských pralesích. Samotná rostlina může mít až 30 metrů, a na okrajích listů má zahnuté trny, které připomínají kočičí drápy (odtud zjevně název). Kůra obsahuje zejména alkaloidy a vykazuje pozitivní účinky při rakovině, AIDS, posiluje imunitu, zabraňuje vzniku usazenin v cévách (tj. preventivně působí proti infarktu myokardu a mozkové mrtvici), léčí boreliózu a celkově má antibakteriální a antivirové účinky.
Stužkovec
Stužkovec, lat. Desmodium a španělsky manayupa (čti [manajupa])je keř, který roste zejména ve vysokých nadmořských výškách, tedy v Jižní Americe jej najdeme pouze v Andách. Jinak ale stužkovce (je jich asi 300 druhů) rostou po celém světě v tropických a subtropických oblastech. Sbírá se celá nadzemní část, která se dá sušit a připravuje se z ní čaj/odvar – nechá se louhovat asi 10 minut ve studené vodě, poté se může ohřát. Je močopudná, detoxikační, působí na nervový systém. Není však vhodná pro děti, těhotné a kojící ženy, neboť snižuje krevní tlak.
Stužkovce se dají pěstovat i v našich podmínkách, i když vršek zcela zmrzne, na jaře vyraší znovu. Jsou okrasné a mohou tvořit třeba lemování cestiček. Tropické stužkovce můžete vidět například v tropickém skleníku v Pražské botanické zahradě v Troji.
Kroton dračí
Kroton, lat. Croton lechleri, také Dračí krev (šp. Sangre de Drago) je strom z čeledi pryšcovité, roste zejména v tropických částech Jižní Ameriky, používá se z něj pryskyřice, která připomíná krev – odtud také název. Obsahuje zejména alkaloidy a éterické oleje. Má antibakteriální a antivirové účinky, používá se pro léčení rakoviny, leukémie, při Crohnově chorobě, i při léčení zánětů v trávicím traktu. Zevně se pak používá na špatně se hojící rány, ekzémy, opary, hemeroidy. Ovšem pozor: krotonů existuje po celém světě mnoho druhů a některé mají pryskyřici dráždivou, jiné dokonce jedovatou!
Zdroje: www.wikipedia.org, www.topzine.cz, www.kiwi.com
