Bolavé klouby potrápí během života asi každého z nás. Projevy některých nemocí nebo opotřebování kloubů dokáží být velmi urputné. Léky jsou sice účinné, ale mnohdy nás po nich potrápí žaludek. Zdravější alternativou může být přírodní léčba.
Častou příčinou bolestí kloubů bývá dna. Oteklý, zarudlý a velmi bolestivý palec není nic příjemného, což mnoho lidí potvrdí. Mezi další časté příčiny patří také artróza nebo artritida. Projevuje se spíše v pozdějším věku. Nebo se může stát, že to jen zkrátka přeženete s pohybem. S bolestivými stavy lze bojovat i přírodní cestou.
Kostival lékařský (Symphytum officinale)
S klidným svědomím ho můžeme zařadit mezi nejúčinnější bylinky, které nám příroda nabízí. Je to poměrně statná rostlina, která může dorůstat až jednoho metru. Kořen je tlustý a bohatě větvený. Pokud ho rozřízneme, je slizký až mazlavý. Kořen vykopáváme na jaře a na podzim. Sbírá se také čerstvá nať, před a v období květu. Kvete fialovými trubkovitými květy. Používá se ve formě tinktur, masti nebo kašovitých obkladů.
- revma, revmatoidní artritida
- zánětlivé otoky kloubů
- natažené vazy
- záněty kostí
- revmatismus
- podvrtnutí
- vyhřeznutí meziobratlové ploténky
- dna
Kašovité obklady: Usušené kořeny se pomelou na moučku, která se rozmíchá v horké vodě. Pro lepší účinek můžeme kápnout pár kapek jedlového oleje. Smícháme do konzistence kaše, dáme na plátno a přiložíme na bolavé místo, zabalíme.
Mast z kostivalu: Přibližně 5 kořenů byliny omyjeme, posekáme a necháme povařit v 250 g čistého nesoleného sádla. Necháme přes noc macerovat. Druhý den zahřejeme, přes plátno scedíme a zbytek vymačkáme. Slijeme do lahviček a umístíme do ledničky. Mast je velmi účinná, aplikujeme dle potřeby.
Jalovec obecný (Juniperus communis)
Bylinka je známa již od antiky, lidové léčitelství jalovec využívá již velmi dlouhou dobu. Je rozšířen v Evropě a Asii, dříve rostl hojně, v poslední době se objevuje spíše roztroušeně. Najdeme ho na pastvinám, písčitých a skalnatých místech, má rád slunce.
Jedná se o keř až malý strom s více kmeny, má ostré jehlice a charakteristické tmavě modré až černé plody. Ty dozrávají jednou za dva roky a sbírají se v podzimním období, do konce října. Bylinku by neměli užívat lidé s nemocí ledvin a těhotné.
- nemoci močového systému
- přítomnost bílkoviny v moči
- detoxikace organismu
- kloubní revmatismus
- bolesti páteře
- dezinfekční a močopudný účinek
- choroby dýchacích cest
- kožní obtíže
Jalovcová mast: skleničku jalovcových bobulí trochu rozmačkáme a dáme do 200 ml sádla, to zahřejeme až k bodu varu, stáhneme z ohně a necháme přes noc působit. Druhý den zahřejeme a scedíme nejlépe přes tkaninu. Nalijeme do skleničky a uschováváme v ledničce.
Arnika horská (Arnica montana)
Můžete ji také znát pod jmény prha arnika, prha chlumní. Je chráněna zákonem, u nás ji najdeme nejčastěji v Krkonoších a na Šumavě. Roste na loukách, vřesovištích, horských pastvinách. Používají se nejčastěji květy, občas i kořen. Výtažky rostliny obsahují především silice, hořčiny a flavonoidy. Poznáme ji podle žlutooranžových květů. Nedoporučuje se vnitřní užívání. Lze si ji doma vypěstovat ze zakoupených semínek.
- naraženiny a zranění
- vymknutí kloubu, zlomeniny
- revma
- bolestí nervů – neuralgie
- modřiny a krevní podlitiny
- protizánětlivá
Obklad z arniky: Připravíme si 4 lžičky květů a zalijeme jedním šálkem vroucí vody, ponecháme 10 minut vyluhovat. Po zchladnutí namočíme v nálevu tkaninu a přiložíme na postižené místo.
Mast z arniky: Jeden šálek arnikových květů nasypeme do skleněné nádoby a zalijeme dvěma šálky kvalitního rostlinného oleje, měly by být všechny ponořené. Ponecháme asi jeden měsíc louhovat na slunném místě. Občas protřepeme. Nakonec přelijeme přes plátno.
