Aromatickým trvalkám ze Středomoří vyhovuje slunné stanoviště a jsou nenáročné na množství zálivky. Na českých zahrádkách se jim velmi daří a dobromysl musejí její pěstitelé vyloženě krotit, aby se nerozrůstala po celé zahradě. Všechny tři bylinky nacházejí své využití v kuchyni a hodí se do celé řady pokrmů. Na jaře lahodí oku, v létě a na podzim chuťovým pohárkům.
Ze slunečných strání na zahradu
Voňavá a teplomilná mateřídouška, která leckomu připomene dětství, je původně rostlinka ze strání, luk, okolí pěšinek a lesů i z kamenitých ploch pastvin. Proto se dobře zabydlí na kamenité skalce a slunných místech zahrady. Mateřídoušky bývají zpravidla nízké keříky nebo vytrvalé byliny s tenkými větvemi. Najdete plazivé, vystoupavé i přímé varianty, proto se vám bude dobře kombinovat s dalšími trvalkami, bylinkami nebo keři. Když se pak v poledne slunce vyhoupne vysoko na oblohu, začnou fialové kvítky mateřídoušky překrásně vonět a připomenou vám prázdniny u babičky a vlastní dětská léta. Mateřídouška je s dětstvím pro spoustu lidí spojena nejen pocitově, ale také lidovými tradicemi. Dávala se totiž miminkům do kolébky, aby hezky rostla a byla krásná. Podle lidových pověr by mateřídouška měla mít největší sílu tehdy, když ji nahá panna sbírá o svatojánské noci.
Mateřídouškový záhon
Sazeničky mateřídoušky si můžete koupit nebo si ji namnožit přímo z louky. Vysazovat by se měly šikmo, v úhlu přibližně 30 až 45 stupňů. Ihned po výsadbě potřebuje mateřídouška vláhu, aby mohla zakořenit a kořeny jí nevyschly. Do druhého roku by měla namnožená mateřídouška krásně obrazit. Začne se plazit do šířky a vytvoří pověstný mateřídouškový polštář. Po třech a čtyřech letech postupně zestárne a zůstane po ní dřevnatá báze, proto byste ji měli pravidelně obnovovat. „Délku života mateřídoušky prodloužíte pravidelným sestříháváním. V létě ji sbírejte v hojném množství a na podzim po odkvětu ji zastřihněte. Díky tomu vám vydrží krásná o rok nebo dva déle. Doba sklizně mateřídoušky je neméně důležitá. Sklízet by se měla při nakvétání za slunečného počasí, ideálně v poledne. Pro léčebné účely i potěchu sbírejte celou nať i s květem,“ vysvětluje Václav Mařík ml., šéfzahradník ze zahradnictví a eshopu Flos.
Mateřídouška v kuchyni i domácnosti
Využití mateřídoušky v domácnosti je víceúčelové. Od provonění přes ochucení pokrmů až po léčení.
- Bylinkový polštářek. Mateřídouška uklidňuje a pomáhá usnout nejen novorozencům. Pokud se chcete odebírat do říše snů ve větším klidu a pokoji, sušenou mateřídoušku zašijte do svého oblíbeného polštářku, naplňte jí aromatický polštářek nebo si ušijte malý mateřídouškový pytlíček pod polštář.
- Vaření. Nasušené natě uchovávejte na suchém a dobře větraném místě. Měly by být chráněny před vlhkostí i přímým sluncem. Sdrhnuté lístky a květy přidávejte jako koření do všech pokrmů, kam se hodí tymián.
- Výroba oleje. Nasbírané bylinky zalijte olivovým olejem lisovaným za studena. Olej by měl mít hladinu nad bylinkami. 14 dní nechte lahvičku odpočívat na slunci či u topení, a pak můžete používat ke kulinářským účelům.
- Nasbíranou nať i s květy mírně navlhčete a zasypte přírodním cukrem. Silně stlačte a nechte v nádobě tři týdny. Ideální je umístění na slunečném a teplém místě. Po třech týdnech přilijte vodu tak, aby sirup nebyl příliš řídký ani hustý, zamíchejte v něm důkladně mateřídoušku a poté ji sceďte. Celý sirup provařte tak, aby zhoustl do ideální konzistence a nechte zchladnout. Pokud to stále není ono, přiveďte ho k varu ještě jednou a znovu nechte zchladnout.
Mateřídouška, nebo tymián: je mezi nimi rozdíl?
Rostliny od sebe snadno poznáte podle velikosti. Zatímco tymián se dorůstá úctyhodných 30 až 40 cm a tvoří dřevnaté keříčky, mateřídouška je podstatně nižší. Nejčastěji má přibližně 10 cm. Rozdíl je i v době kvetení – zatímco tymián rozkvétá na přelomu května a června, mateřídouška rozkvete až na konci června či července.
Poctivé polévky a omáčky se bez tymiánu neobejdou
Nízký polokeř se dřevnatějící lodyhou bývá obrostlý drobnými lístky. Roste podobně jako mateřídouška na slunných stanovištích a má rád suchou a lehkou půdu. Zahrádkáři si ho oblíbili zejména pro jeho skvělé vlastnosti vynikajícího koření. Suší se jeho větvičky s listy a květy, které se sklízí hned na počátku kvetení. Od léta pak může tymián sloužit jako výborné koření do polévek, omáček, nádivek i salátů. Protože je tymián jedna z nejsilněji působících antiseptických bylin, vykazuje skvělé účinky v boji proti bakteriím, plísním a parazitům. Používá se proti průjmům, nadýmání a při problémech se zažívacím traktem. Výborné účinky má také na plíce a dýchací ústrojí, proto můžete tymián použít při nachlazení, kašli nebo bolestech v krku. Stačí odvar z něho pravidelně dvakrát denně kloktat, a to preventivně i akutně.
Domácí dobromysl potěší oko i chuťové pohárky
Dobromysl obecná (neboli oregano) je tradiční trvalkou ze Středozemí, kde se pěstuje celá tisíciletí a koření se s ní výtečné pizzy. K nám se silné a na silice bohaté oregano dováží, protože na našich zahrádkách nemá dobromysl takové aroma a sílu. Chuť má ovšem výtečnou, proto se vyplatí s ní zahrádku nejen ozdobit, ale dobromysl také sklidit. Jedná se o původně divokou rostlinu, která se objevovala na loukách ve středních a nižších polohách. Na našich zahrádkách se jí daří výtečně, proto ji zahrádkáři musejí často krotit, aby se nerozrostla všude. Druhou variantou je pěstovat dobromysl v nádobách.
Vypěstujte nejkrásnější dobromysl v okolí
Typická provensálská bylinka roste výborně na slunečných stanovištích a daří se jí v dobře propustných půdách s dostatkem vápníku. Protože je zvyklá na teploty ve Středozemí, vůbec jí nevadí, když zapomenete na zálivku. Lze pěstovat dokonce i téměř bez zálivky. I tak skvěle roste a velmi rychle se rozšiřuje. Dobromysl můžete vysadit na záhony, skalky i suché zídky. Svědčí jí to ve větších skupinách rostlin i v obrubách cest.
Voňavá dobromysl kvete od července do září. Její nať se sbírá dvakrát za rok – v době plného květu v průběhu léta a na podzim. Stříhá se 5 cm nad zemí, tedy těsně nad jejími dřevnatými stonky. V místech, kde dobromysl ostříháte, vyrazí nové stvoly. Ostříhanou dobromysl sušte v tenčích svazcích zavěšených ve stínu nebo v tenké vrstvě na novinách či papíru.
Tip: Pokud chcete opravdu silné koření, sbírejte dobromysl mezi jedenáctou a dvanáctou hodinou polední.
Dobromysl je součástí mnoha kuchyní – v Itálii se používá při přípravě pizzy i špaget, ve Francii je součástí provensálského koření a v Mexiku bez dobromysli nepřipravíte vyhlášené chilli con carne. V naší kuchyni se přidává do masitých jídel, nejčastěji gulášů a jídel s mletým masem, rizota i salátů.
Zatímco španělský název oregano nic konkrétního neznamená, české pojmenování dobromysl značí „přinášející dobrou mysl“ a „rozveselující náladu“. Velmi trefné pojmenování dobromysli mají i Řekové, kde toto slovo znamená „potěšení z hor“.
………………..komerční článek……………….
