Trnovník akát (Robinia pseudu-acacia) se v poslední době skloňuje spíše jako invazivní druh, který byl do Evropy zavlečen z Ameriky, a nyní se zde rozrůstá na úkor domácích dřevin. V minulosti byl však léčivkou a dodnes se některé z jeho částí jako léčivé používají.
Jak trnovník akát vypadá
Popisovat akát je asi zcela zbytečné, neboť každý ví, že je to strom nebo keř. Dorůstající 20 až 25 m výšky, s rozpukanou borkou a křivolakými trnitými větvemi v rozkladité koruně, která může být široká až 15 m. Listy jsou střídavé, řapíkaté, květy bílé, vonné. Plodem je hnědý, smáčknutý lusk.
Kde akát roste
Akátu se daří v chudých půdách, původní je v Severní Americe, od 17. století je však pěstován i v Evropě, severní Africe a Přední a východní Asii. Do Evropy jej přivezl Jean Robin, zahradník francouzského krále Ludvíka XIII., po němž má akát také své latinské rodové jméno (Robinia).
Co se sbírá
Z akátu se sbírají především květy, které se suší. Obsahují silice, flavonoly, chalkony a aminokyselinu kanavanin. Dříve se používaly proti křečím, což však v současné době není potvrzeno. Proto se jen přidávají do čajových směsí, aby vylepšily jejich vzhled, vůni a chuť. Ostatní části akátu jsou jedovaté, i když v malé míře se využívá čerstvá kůra z kmene i větviček proti překyselení žaludku. Pozor ale, použití ve větším množství může vyvolat otravu (dávení, průjem). Naproti tomu jedním z nejléčivějších medů je právě med z akátu, takže když se vám jej podaří sehnat, máte nad zimními virózami vyhráno.
Zajímavost
Trnovník akát je nebezpečný pro dobytek, protože po jeho spasení může také dojít k otravě.
Dřevo
Dřevo akátu je velmi houževnaté, a proto oblíbené v nábytkářském průmyslu, při stavbě plodů, ve stavebnictví, ale i na topení a uzení (dodává masu zajímavé aroma).
 se v poslední době skloňuje spíše jako invazivní druh, který byl do Evropy zavlečen z Ameriky.){kind=link}