Myofasciální bolestivý syndrom patří mezi časté příčiny dlouhodobých bolestí pohybového aparátu. Přestože se o něm hovoří méně než o výhřezu meziobratlové ploténky nebo artróze, dokáže výrazně ovlivnit každodenní život. Typickým projevem jsou bolestivé svalové zatvrdliny, známé jako spoušťové body neboli trigger points, které mohou vyvolávat nejen lokální bolest, ale také bolest přenesenou do vzdálenějších částí těla. Mnoho lidí proto obtíže zaměňuje za problémy s klouby, nervy nebo páteří.
Příčin vzniku myofasciálního bolestivého syndromu bývá více. Patří mezi ně dlouhodobé přetěžování svalů, jednostranná pracovní zátěž, špatné držení těla, opakované pohyby, stres nebo nedostatečná regenerace. Léčba je obvykle komplexní a zahrnuje rehabilitaci, fyzioterapii, úpravu pohybových návyků a podle potřeby také farmakologickou léčbu. Bylinky mohou být vhodným doplňkem této péče, zejména díky svému tradičnímu využití při relaxaci, uvolnění svalového napětí a podpoře celkové pohody. Nenahrazují však odbornou léčbu ani fyzioterapii.
Co je myofasciální bolestivý syndrom
Myofasciální bolestivý syndrom je stav, při kterém vznikají ve svalech a okolních vazivových obalech bolestivá místa označovaná jako spoušťové body. Tyto drobné zatvrdliny mohou být velmi citlivé na dotek a často vyvolávají bolest i v jiných částech těla, než kde se skutečně nacházejí.
Například problém ve svalech šíje může způsobovat bolest hlavy, zatímco zatvrdliny v oblasti hýždí mohou vyvolávat bolest vystřelující do nohy. Právě proto bývá stanovení správné diagnózy někdy obtížné.
Nejčastěji bývají postiženy svaly krční páteře, ramen, zad, bederní oblasti nebo hýždí.
Příčiny vzniku obtíží
Vznik myofasciálního bolestivého syndromu bývá většinou výsledkem dlouhodobého přetěžování svalového aparátu.
Velkou roli hraje sedavé zaměstnání, práce u počítače, jednostranné pracovní činnosti nebo opakované pohyby při sportu. Rizikovým faktorem bývá také dlouhodobý psychický stres, který vede ke zvýšenému svalovému napětí.
Obtíže mohou vzniknout také po úrazech, operacích nebo při dlouhodobém omezení pohybu.
Typické příznaky
Nejčastějším příznakem je bolest svalů, která bývá tupá, hluboká nebo tlaková. Často se zhoršuje při pohybu nebo delším setrvání v jedné poloze.
Dalším charakteristickým znakem jsou spoušťové body, které lze nahmatat jako drobná zatvrdlá místa ve svalech.
Mnoho pacientů popisuje také omezenou pohyblivost, pocit ztuhlosti nebo rychlejší únavu svalů.
V některých případech se přidávají bolesti hlavy, závratě nebo poruchy spánku způsobené přetrvávající bolestí.
Význam odborné léčby
Léčba myofasciálního bolestivého syndromu bývá individuální.
Velmi důležitou roli hraje fyzioterapie, při které terapeut uvolňuje spoušťové body pomocí speciálních technik, masáže nebo cíleného cvičení.
Součástí léčby bývá také nácvik správného držení těla, ergonomie při práci a pravidelné protahování.
V některých případech lékař doporučí léky proti bolesti nebo další odborné postupy.
Meduňka pomáhá při psychickém napětí
Jednou z nejznámějších léčivých rostlin je meduňka lékařská.
Tradičně se používá při stresu, nervozitě a problémech se spánkem. Protože psychické napětí může zvyšovat svalové stažení a zhoršovat subjektivní vnímání bolesti, bývá meduňkový čaj oblíbenou součástí večerní relaxace.
Pravidelný odpočinek a kvalitní spánek jsou při dlouhodobých bolestech velmi důležité.
Levandule podporuje relaxaci
Velmi oblíbenou bylinkou je také levandule lékařská.
Její vůně navozuje pocit uvolnění a bývá součástí masážních olejů nebo relaxačních koupelí.
Jemná masáž okolních svalů s použitím rostlinného oleje obsahujícího malé množství levandulového éterického oleje může být příjemnou součástí domácí péče. Koncentrovaný éterický olej je však vždy nutné ředit podle doporučení výrobce.
Heřmánek pro zklidnění organismu
Další tradiční léčivou rostlinou je heřmánek pravý.
Využívá se ve formě čajů, koupelí nebo obkladů. Teplá koupel s heřmánkem může přispět k celkové relaxaci a uvolnění svalového napětí.
Samotný heřmánek příčinu syndromu neodstraňuje, ale může být vhodným doplňkem relaxačního režimu.
Kostival pouze k zevnímu použití
V lidovém léčitelství je známý také kostival lékařský.
Nejčastěji se používá ve formě mastí nebo gelů určených výhradně k zevnímu použití na neporušenou pokožku.
Dlouhodobé nebo nevhodné používání přípravků s kostivalem není doporučeno bez konzultace s odborníkem.
Měsíček lékařský jako tradiční léčivá rostlina
Velmi oblíbený je také měsíček lékařský, který se tradičně využívá především při péči o pokožku.
Ve směsích určených ke koupelím nebo relaxačním procedurám bývá často kombinován s heřmánkem nebo levandulí.
Třezalka vyžaduje zvýšenou opatrnost
Známou léčivou rostlinou je třezalka tečkovaná.
Přestože se tradičně využívá v bylinných směsích, může významně ovlivňovat účinek mnoha běžně užívaných léků.
Před jejím pravidelným užíváním je proto vhodná konzultace s lékařem nebo lékárníkem.
Recept na relaxační bylinnou koupel
Při dlouhodobém svalovém napětí si můžete připravit jednoduchou relaxační koupel.
Budete potřebovat dvě polévkové lžíce sušené meduňky, dvě lžíce heřmánku, jednu lžíci levandule a jednu lžíci měsíčku lékařského.
Bylinky zalijte dvěma litry vroucí vody a nechte přibližně dvacet minut louhovat. Poté nálev přeceďte a přidejte do vany s teplou vodou.
Koupel by měla trvat patnáct až dvacet minut. Následně je vhodné dopřát tělu odpočinek. Tato procedura nenahrazuje léčbu myofasciálního bolestivého syndromu, ale může být příjemným doplňkem celkové relaxace.
Význam pravidelného pohybu
Velmi důležitou součástí léčby je pravidelný pohyb.
Dlouhodobá nečinnost vede ke zhoršování svalového napětí i celkové kondice.
Naopak vhodně vedené protahovací a posilovací cviky pomáhají obnovit správnou funkci svalů a zlepšit jejich pružnost.
Cvičení by mělo být vždy přizpůsobeno konkrétním obtížím a ideálně doporučeno fyzioterapeutem.
Správná ergonomie při práci
Velký význam má také správné pracovní prostředí.
Při dlouhém sezení pravidelně měňte polohu, každou hodinu se projděte nebo se krátce protáhněte.
Monitor počítače by měl být ve výšce očí a ramena by měla zůstávat uvolněná.
Drobné změny v každodenních návycích mohou výrazně snížit přetěžování svalů.
Kvalitní spánek podporuje regeneraci
Regenerace svalů probíhá především během spánku.
Dostatečně dlouhý a kvalitní odpočinek pomáhá organismu lépe zvládat chronickou bolest i svalové napětí.
Před spaním je vhodné omezit práci na počítači nebo používání mobilního telefonu a vytvořit si pravidelný večerní režim.
Kdy vyhledat lékaře
Pokud se bolest zhoršuje, přetrvává několik týdnů nebo je spojena s výraznou svalovou slabostí, poruchami citlivosti, horečkou nebo nevysvětlitelným úbytkem hmotnosti, je nezbytné odborné vyšetření.
Stejně tak je vhodné navštívit lékaře tehdy, pokud domácí opatření nepřinášejí úlevu nebo se obtíže opakovaně vracejí.
Bylinky jako doplněk komplexní péče
Bylinky mohou být vhodnou součástí péče o člověka trpícího myofasciálním bolestivým syndromem, zejména díky svému tradičnímu využití při relaxaci, podpoře psychické pohody a uvolnění svalového napětí. Nenahrazují však odbornou diagnostiku, fyzioterapii ani další léčebné postupy doporučené lékařem. Nejlepších výsledků obvykle přináší kombinace pravidelného pohybu, správné ergonomie, dostatečné regenerace a vhodně zvolených přírodních prostředků. Pokud se obtíže zhoršují nebo přetrvávají, je vždy vhodné vyhledat odbornou pomoc, aby byla stanovena přesná příčina bolesti a navržena odpovídající léčba.
