Jednou z nejzajímavějších středomořských bylinek, která si postupně získává místo i v českých zahradách a kuchyních, je smil italský (Helichrysum italicum). Díky svému specifickému aroma je často označován jako kari bylinka, přestože s pravým kari kořením nemá botanicky nic společného. Jeho intenzivní vůně, léčivé účinky a nenáročnost na pěstování z něj činí skvělého společníka nejen do bylinkových záhonů, ale i do kuchyně či domácí lékárničky.
Co je smil italský?
Smil italský je stálezelený polokeř pocházející ze Středomoří. Dorůstá výšky okolo 40–60 cm a je snadno rozpoznatelný podle svých stříbřitých, úzkých listů a drobných žlutých květů, které jsou seskupeny v kulovitých úborech. Rostlina vyniká intenzivní vůní, která připomíná směs kari koření, koření Maggi nebo sušené rajčatové natě. Právě tato vůně je důvodem, proč se smilu říká „kari bylinka“.
I když se aroma smilu často spojuje s kari, samotná bylinka kari směs neobsahuje a není ani její součástí. Přesto se díky své chuti a vůni uplatňuje při dochucování pokrmů, zejména ve středomořské a francouzské kuchyni.
Léčivé účinky smilu
Smil italský není jen voňavou kuchyňskou bylinkou. Tradičně se využívá i v lidovém léčitelství, zejména díky svým protizánětlivým, antioxidačním a regeneračním vlastnostem.
Mezi hlavní léčivé účinky patří:
- Podpora trávení – pomáhá při nadýmání, bolestech žaludku a zlepšuje činnost jater.
- Detoxikace organismu – stimuluje činnost jater a žlučníku.
- Protizánětlivé účinky – pomáhá při zánětech dýchacích cest a nachlazení.
- Hojení ran a regenerace pokožky – využívá se ve formě esenciálního oleje k léčbě jizev, modřin a ekzémů.
- Uklidnění nervového systému – jeho vůně má relaxační účinky, pomáhá při únavě a stresu.
Díky těmto vlastnostem je smil oblíbený i v aromaterapii a přírodní kosmetice.
Použití smilu v kuchyni
Smil italský se uplatňuje hlavně v teplé kuchyni. Nejčastěji se používá čerstvý nebo sušený na dochucení:
- Masa (zejména jehněčího a drůbežího)
- Zeleninových pokrmů (např. ratatouille)
- Polévek a vývarů
- Luštěnin a rýže
- Bylinkových másel a marinád
Díky silnému aroma je třeba ho dávkovat opatrně – často stačí jeden menší snítka na celý pokrm. Pro výraznější chuť se většinou přidává do jídla v průběhu vaření a před podáváním se odstraní, podobně jako bobkový list.
Pěstování smilu
Jednou z výhod této bylinky je její nenáročnost. Smil italský je ideální volbou pro ty, kdo hledají odolnou a suchomilnou rostlinu.
Základní podmínky pro pěstování:
- Stanoviště: slunné, chráněné, ideálně jižní svah
- Půda: propustná, písčitá nebo kamenitá, zásaditá
- Zálivka: minimální, nesnáší přemokření
- Zimování: v teplejších oblastech přezimuje venku, jinak doporučujeme zakrýt nebo přenést do chladné místnosti
Rostlina se dá pěstovat i v květináči na balkoně či terase. Na jaře ji můžete mírně seříznout, aby zhoustla. Kvete od června do srpna, a i po odkvětu zůstávají květy dekorativní – skvělé pro sušené květinové aranžmá.
Smil v kosmetice a aromaterapii
Z květů smilu se vyrábí esenciální olej (známý jako immortelle oil – „olej nesmrtelnosti“), který je považován za jeden z nejúčinnějších olejů pro regeneraci pleti. Používá se na:
- Jizvy a strie
- Modřiny a podlitiny
- Záněty a ekzémy
- Zralou a citlivou pokožku
V aromaterapii se olej ze smilu používá pro zklidnění emocí, uvolnění napětí a podporu spánku.
Tip na domácí použití
Bylinkový olej se smilem:
Do malého skleněného uzavíratelného lahvičky dejte pár snítek smilu (čerstvých nebo sušených) a zalijte kvalitním olivovým olejem. Nechte louhovat na slunném místě 2–3 týdny, poté přeceďte. Tento olej můžete použít na dochucení salátů, masa nebo jako pleťový olej.
Smil italský je více než jen voňavá bylinka. Je to zelené slunce středomoří, které dokáže obohatit naši kuchyni, podpořit zdraví a přinést do domova krásu i vůni. Ať už ho využijete při vaření, jako součást domácí kosmetiky nebo jako aromatickou rostlinu na balkon, jedno je jisté – smil si zaslouží své místo i ve vaší zahradě nebo na okenním parapetu. Je to nenáročný, ale velmi užitečný společník pro každého milovníka bylinek.
