Libeček lékařský (Levisticum officinale) je mohutná vytrvalá bylina, která se stále častěji vrací na české zahrádky. Díky svým aromatickým listům, léčivým účinkům a širokému kulinářskému využití představuje velmi ceněnou rostlinu nejen pro zahradníky, ale i pro milovníky tradiční kuchyně. V tomto článku se podrobně zaměříme na pěstování libečku, jeho nároky a zásady péče, a následně na možnosti jeho využití při vaření.
Pěstování libečku
Libeček patří mezi nenáročné byliny, které dobře prospívají i v méně ideálních podmínkách. Pochází původně z oblasti jižní Evropy a Asie, ale v našich klimatických podmínkách se velmi dobře aklimatizoval. Je to vytrvalá rostlina, která na jednom stanovišti vydrží až 10 let.
Stanoviště a půda
Libeček preferuje slunné až polostinné stanoviště. Vhodné je umístit jej na místo chráněné před větrem, kde bude mít dostatek světla, ale zároveň nebude vystaven extrémnímu suchu. Ideální je hluboká, humózní a dobře propustná půda s dostatečnou vlhkostí a vyšším obsahem živin. Pokud je půda příliš těžká a jílovitá, doporučuje se přidat kompost nebo písek.
Výsadba a množení
Libeček lze množit semeny nebo dělením trsů. Výsev semen se provádí na jaře, ideálně v březnu až dubnu. Semena se vysévají mělce a přikrývají se jen slabou vrstvou zeminy. Klíčení trvá přibližně 3 týdny. Pokud se rozhodneme pro množení dělením, provádí se na podzim nebo brzy na jaře, kdy se oddělují části kořenového systému a přesazují na nové stanoviště.
Péče a hnojení
Po výsadbě je důležité pravidelné zalévání, především v období sucha. Na jaře je vhodné rostlinu přihnojit kompostem nebo dobře rozloženým hnojem. V průběhu vegetace lze přihnojovat hnojivem na bylinky, které podporuje růst listové hmoty. Vzhledem ke své výšce (až 2 metry) může být potřeba rostlinu vyvazovat nebo ji chránit před silným větrem.
Sklizeň a uchování
Listy libečku se mohou sklízet od jara do podzimu, přičemž nejaromatičtější jsou mladé listy. Pro sušení se doporučuje sklízet v období před květem. Libeček lze sušit, mrazit nebo nakládat do soli. Kromě listů se využívají také kořeny, které se sklízejí na podzim třetím až čtvrtým rokem pěstování.
Využití libečku v kuchyni
Libeček je v kuchyni velmi ceněný pro své intenzivní aroma, které připomíná celer, ale je výraznější a kořenitější. V minulosti byl běžnou součástí tradiční české kuchyně, kde se používal podobně jako dnes petržel nebo celerová nať.
Polévky a vývary
Nejznámější využití je v polévkách a vývarech, kde stačí přidat několik čerstvých nebo sušených lístků. Libeček dokáže zvýraznit chuť pokrmu a dodat mu charakteristický tón. Výborně se hodí do kuřecího, hovězího či zeleninového vývaru.
Masité a luštěninové pokrmy
Libeček skvěle doplní také masové pokrmy, zejména dušené hovězí, zvěřinu nebo vepřové. Lze jej přidávat do luštěninových jídel – čočky, hrachu či fazolí, kde podporuje trávení a snižuje nadýmání.
Pomazánky a bylinková másla
Čerstvé lístky lze nasekat do bylinkového másla, tvarohových pomazánek nebo domácích sýrů. Výborně se kombinuje s pažitkou, petrželí nebo koprem. V malém množství dodá těmto pokrmům výraznější a svěží chuť.
Kořen libečku
Kořen libečku má rovněž široké využití. Může se sušit a mlet jako koření, přidávat do směsí podobně jako sušený celer. V tradiční medicíně se používá pro své močopudné a detoxikační účinky.
Libeček je vynikající bylina, která si zaslouží čestné místo v každé zahradě i kuchyni. Jeho snadné pěstování, trvanlivost a široké možnosti využití při vaření z něj dělají ideální rostlinu nejen pro milovníky bylinek. Pokud hledáte aromatickou bylinu s tradičním charakterem a praktickým využitím, libeček je skvělou volbou.
 je mohutná vytrvalá bylina, která se stále častěji vrací na české zahrádky. Díky){kind=link}