Maralí kořen, též nám jako leuzea nebo parcha saflorovitá (latinsky Rhaponticum carthamoides), má původ až na samém jihu Sibiře. Řadí se mezi trvalky a dorůstá do výšky až jednoho metru, přičemž mívá až několik lodyh.
U nás se těší své oblibě a jelikož místní klimatické podmínky snáší velmi dobře, je schopen překonat i těžké zimy. Co rostlina ale vyžaduje, tak je na živiny bohatá půda. Bylinka se sbírá předně kvůli kořenu, a to během svého třetího roku na podzim, kdy kořen může mít až několik kilogramů.
Mimo kořenu je využívána i nať, která se naopak sbírá na přelomu měsíců května a června. Říká se, že nať je nejlepší sbírat během ranních hodin. Účinky kořenu se dají přiblížit k efektům ženšenu. Rostlina se řadí do skupiny tzv. adaptogenů, pomáhá s adaptací při stresových situacích, dokáže harmonizovat chod vnitřních orgánů a zároveň podporuje jejich regeneraci. Rostlina pro svůj květ často připomíná klasický bodlák.
Účinky bylinky
- Zlepšuje imunitu, posiluje obranyschopnost
- Snižuje pocit únavy a vyčerpání
- Zlepšuje adaptaci na stresové situace
- Pomáhá při depresivních náladách
- Snižuje hladinu krevního cukru, cholesterolu a tuku v těle
- Je nápomocný při zotavování se po operaci a následné rekonvalescenci
- Je účinný prostředek proti neplodnosti a impotenci
- Má příznivý vliv na správnou činnost jater a celý kardiovaskulární systém
- Dokáže zahnat pocit hladu
- Pomáhá při migrénách a bolestech hlavy
- Dokáže se rychle vstřebat, tělu dodává vitalitu
Jak bylinu konzumovat?
Nejběžněji podávanou formou je odvar z kořene a jeho následné louhování, a také nálev z nati nebo listu rostliny. Nejlepší lékovou formou je i tinktura. V případě, že nechceme, aby si tělo na lék zvyklo a svůj účinek tak neoslabilo, nepoužíváme často a ve velkém množství. Léčba by měla trvat přibližně jeden měsíc. Jelikož je maralí kořen jako lék velmi stimulující, raději ho neaplikujeme ve večerních hodinách.