Šťovík a co s ním? Informace v kostce.

Šťovík kyselý je vytrvalá bylinka, kterou najdeme zejména na vlhkých loukách. Listy sbíráme v květnu, když jsou mladé. Ale pěstovat šťovík můžeme i doma v květináči. A proč?

Odkud pochází

Šťovíků existuje mnoho druhů a je doma po celém evropském kontinentu, v severní Africe a v Asii. Druhotně se pak dostal i do Severní a Jižní Ameriky a Austrálie.

Kde šťovík roste

Šťovík potřebuje slunné stanoviště, vlhkou až mokrou výživnou půdu, s pH neutrálním až kyselým. Nejčastěji se s ním proto setkáme na vlhkých loukách a pastvinách, kolem říčních a potočních toků či v příkopech podél cest.

Co obsahuje šťovík

Šťovík obsahuje zejména vitamín C, vitamíny skupiny B, vitamín A, vápník, draslík, železo, třísloviny a kyselinu šťavelovou.

Léčivé účinky šťovíku

Listy šťovíku můžeme žvýkat čerstvé, a to pro osvěžení v létě, také léčí afty v ústech. Rovněž je můžeme přidávat do polévek a omáček – nejlépe spolu s mlékem, anebo do jarních salátů. Listy šťovíku působí mírně projímavě a podporují trávení.

Listy se nedají sušit! Usušit si však můžete kořen, ze kterého si pak můžete uvařit projímavý čaj: Lžičku nastrouhaného nebo nasekaného sušeného kořene zalijte 0,25 l vroucí vody a nechte 15 minut louhovat. Poté přeceďte a vlažné vypijte. Měl by stačit šálek denně.

Pozor: Šťovíku by se měli vyvarovat lidé s močovými nebo ledvinovými kameny a těhotné a kojící ženy.

Šťovík jako plevel

Pokud si chcete vypěstovat šťovík doma, použijte k tomu raději květináč, kde bude mít šťovík ohraničený prostor. Jinak v zahradě se totiž jedná o plevel, který je schopný rychle zaplevelit a zadusit ostatní výsadbu.

ZANECHAT KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here