Kontryhel žlutozelený (Alchemilla xanthochlora, syn. Alchemilla vulgaris auct., non L. ) patří do čeledi Rosaceae – růžovité. Je méně známý než jeho příbuzný kontryhel obecný (Alchemilla vulgaris), ale přitom se může pochlubit prakticky stejně širokým spektrem účinků.
Léčivé účinky
• Pomáhá zejména ženám, a to při nepravidelných, silných a bolestivých menstruacích.
• Přispívá ke zmírnění příznaků klimakteria.
• Působí tonizačně.
• Pomáhá při hojení ran.
• Zmírňuje záněty všeho druhu.
• Používá se při léčbě cukrovky.
• Uplatní se i při léčbě bolestí v krku.
• Pomáhá při průjmech (díky svým svíravým účinkům).
• Pozitivně ovlivňuje psychiku.
• Působí i mírně močopudně a proti křečím.
Použití a přípravky
Díky vysokému obsahu tříslovin se doporučuje zejména pro léčbu průjmu, bolestí v krku a při kožních problémech. Velmi známé je také jeho užití při potížích s menstruací, umí si poradit zejména se silným nepravidelným krvácením. Při použití zevně i vnitřně zároveň zmírňuje záněty (včetně chronických) a to především v ústech, na dásních, v pánvi a v očích (lze ho využíti při léčbě zánětu spojivek). Kromě toho rovněž pod dohledem odborníka podporuje léčbu cystitidy a hepatitidy.
Kontryhel žlutozelený se používá také externě a to ve formě masti, aplikované zejména při nepříjemném svědění intimních oblastech, které se často projevuje u žen při menopauze nebo ještě před ní.
Obsahuje až 8% taninů, dále pak flavonoidy, hořčiny, kyselinu salicylovou, organické kyseliny, éterické oleje a glykosidy.
Nať se jen málokdy aplikuje samostatně, mnohem častěji bývá součástí nejrůznějších bylinných směsí. Velmi často můžeme kontryhel najít v čajích, určených pro lepší trávení nebo pomoc při klimakteriu.
Měli byste vědět: vysokou koncentraci tříslovin v listech kontryhelu poznáte snadno. Stačí si vzpomenout na to, jak na konci vegetačního období velmi rychle uvadá. Ztrácí se před očima doslova ze dne na den, i když rostliny v jeho okolí jsou stále ještě v plné síle. Jde o typický znak bylin s vyšší koncentrací tříslovin.
O kontryhelu žlutozeleném
Jde o trvalku z čeledi Rosaceae. Rod kontryhel zahrnuje asi 300 druhů, vyskytujících se nejčastěji na horských úbočích v Evropě a také na Kavkaze. Malá území s kontryhelem žlutozeleným však dnes můžeme najít i v Kanadě, USA a v Austrálii
Kontryhel má velmi charakteristické listy skládané do tvaru sukénky s 5-8 laloky. Jedinečné je také květenství, vyrůstající v češulích s malými květy na krátkých stopkách. Kontryhel žlutozelený poznáme od jeho známějšího příbuzného kontryhelu obecného zejména podle výrazněji ozubených listů. Lodyhy jsou pak ve spodní části velmi výrazně ochlupené. Na spodní straně listů vždy najdeme velké množství chloupků, zatímco jejich svrchní strana bývá často téměř lysá. Pokud se na tyto znaky zaměříme, pak si ho prakticky nelze s jinými druhy kontryhelů u nás splést. Uvedenou kombinaci znaků žádný jiný planě rostoucí kontryhel u nás nemá.
Měli byste vědět: V ČR se vyskytuje velmi hojně, není tedy zákonem chráněný. Výjimku v tomto ohledu tvoří pouze Maďarsko, tam není sběr kontryhelu žlutozeleného ve volné přírodě možný.
Dobrým vodítkem může být také jeho výskyt. Najdeme ho roztroušeně po celém území ČR, ovšem převážně v podhorských oblastech. V nížinách se vyskytuje jen vzácně. Často ho najdeme na mokřadních a vlhkých loukách, podél cest a samozřejmě i na trávnících v obydlených oblastech. Upřednostňuje polostinné a slunné polohy a také hlinité a vlhké podklady.
V zahradách i v přírodě jsou kontryhely velmi důležitými rostlinami, poskytují totiž ideální zázemí pro další rostliny. Skvěle se uplatní jako obruba záhonů. Mají příjemnou sametovou strukturu listů, na nichž se po dešti nebo ranní rose koncentrují kapky vláhy. Nadýchané krajkové květenství navíc dodává svěřené kompozici rostlin žádoucí atraktivnost a vzdušnost. V ideálních podmínkách roste až expanzivně. Snadno se množí dělením i výsevem semen.
Měli byste vědět: V pozdějším vegetačním období (asi od poloviny srpna) trpí kontryhely často houbovými chorobami. V tomto období proto sběr nedoporučujeme. Je ovšem možné napadené listy odstranit a počkat na vyrašení nových. Jestliže kontryhel cíleně pěstujete pro sběr léčivé nati, pak toto radikální seříznutí proveďte už v polovině července. Do konce sezóny tak stihne ještě jednou obrazit.
Terapeutické dávky
Užívají se zejména mladé listy a to čerstvé nebo tepelně upravené. Čerstvý kořen má podobné a podle některých studií dokonce silnější účinky než běžně sbírané listy, používá se však méně často. Listy a kvetoucí stonky se obvykle sklízejí ve chvíli, kdy rostlina vybíhá do květu, a pak je lze sušit pro pozdější použití.
Listová droga i oddenek jsou samy o sobě téměř bez zápachu. Chutnají mírně nahořkle a v ústech slabě stahují. Správně usušená droga je zelené až žlutozelené barvy. Poměr seschnutí je 5:1. Čaj z kontryhele žlutozeleného chutná hořce a svíravě. Kořeny se po omytí suší umělým teplem (do 40°C) a poměr seschnutí je 4:1. Bývají žádány zejména na západě Evropy.
Zpravidla se užívá bylinný čaj (10-25 g na 500 ml vody) a to půl sklenice 2-3x denně mezi jídly.
Je-li kontryhel žlutozelený předepsán při udržování gravidity a na zlepšení činnosti dělohy, aplikuje se nejdříve čtyři týdny před očekávaným porodem. Užité množství je ale jiné, připravuje ze čtyř kávových lžiček na sklenici vroucí vody. Po desetiminutovém odstátí se přecedí a užívá 1-2x denně.
Aplikujeme-li pro potlačení silné menstruace nebo při její nepravidelnosti, pak stejně množství pijeme 2x denně cca 10 dní před menstruací. V období klimakteria pak 10 dní v každém měsíci.
Odvar z oddenku: Jako prostředek pro čištění krve se někdy užívá i oddenek. Vaříme 10 minut 10 g pokrájeného oddenku a to ve 1/4 l vody. Dávku si rozložíme tak, abychom odvar pili 3x denně a to po dobu nejvýše jednoho týdne.
Potenciální vedlejší účinky
Při běžném užití nejsou žádné vedlejší účinky známy, což platí u všech druhů kontryhele. Ovšem vzhledem k jeho schopnosti posílit činnost dělohy se nedoporučuje těhotným ženám, resp. nasazuje se nejdříve 4 týdny před termínem porodu. Není vhodný ani pro kojící ženy, dopad účinných látek přecházejících do mateřského mléka nebyl ještě u novorozenců a batolat důkladně prozkoumán
