Ibišek je národní květinou ostrovního státu Haiti. Jedná se o okrasnou rostlinu s typickým červeným květem, kterou lze pěstovat i na naší zahradě. Mnohem častěji se však používá v potravinářství a díky svým léčivým účinkům také v přírodní medicíně jako čaj. Co všechno ibišek nabízí, jaké má účinky a jak vám může pomoci?
Co byste měli vědět o ibišku a jaké druhy používat
Název ibišek označuje několik druhů rostlin z čeledi slézovitých, které patří mezi dřeviny rozšířené především v tropických a subtropických oblastech. Je to rostlina typická pro Indii nebo Malajsii, která může růst i několik let.
Je oblíbená zejména v zahradách, a to kvůli svým pestrým a atraktivním květům. Květy ibišku mohou být jednoduché nebo dvojité a jsou známé svou širokou škálou barev, včetně odstínů červené, růžové, oranžové, žluté a bílé. Charakteristickým rysem květů je jejich kontrastní, často tmavší střed, který pak přechází do světlejších odstínů.
Listy ibišku jsou střídavě uspořádané, obvykle zelené. Některé druhy mají hladké a lesklé listy, zatímco jiné mají drsné, chlupaté nebo zubaté okraje.
Rostliny mohou růst ve formě keřů nebo menších stromů, přičemž některé druhy dosahují výšky několika metrů. Ibišek je nejen vizuálně atraktivní, ale má i praktické využití. Některé druhy jsou dokonce jedlé, například ibišek syrský a ibišek jedlý.
Ibišek súdánský, ibišek růžový a ibišek jedlý se používají v tradiční medicíně, zejména ve formě čaje. Léčivé účinky těchto druhů zahrnují komplexní podporu zdraví.
V zahrádkaření je ibišek cenný pro svou adaptabilitu a schopnost kvést od jara do podzimu. Rostlina je relativně nenáročná na pěstování, což z ní dělá oblíbenou volbu i v našich podmínkách. V létě potřebuje dostatek slunce a v zimě ochranu před mrazem.
Jaké účinné látky obsahuje? Minerály, vitamíny i antioxidanty
To, proč je ibišek tak hojně využíván a proč má pozitivní účinky na lidské zdraví, je dáno obsahem účinných látek v různých částech rostliny.
Obecně je bohatý na bioaktivní látky, přičemž jednou z nejvýznamnějších skupin látek je skupina organických kyselin. Ty, včetně kyseliny citronové a askorbové, mu dodávají jeho charakteristickou kyselou chuť a působí jako antioxidanty.
Další důležitou skupinou antioxidantů jsou flavonoidy. Jedná se o sloučeniny jako například kvercetin, hesperidin a antokyany, které rovněž pomáhají snižovat riziko zánětů.
Ibišek je také známý pro svůj komplexní obsah minerálů, včetně vápníku, hořčíku, železa a draslíku. Z vitaminů jsou nejhojněji zastoupeny vitamin C, vitamin B2, vitamin B3 a vitamin E, a to především v květech, kde jsou přítomny ve významném množství. Rostlina je také bohatá na vlákninu, což však při předávkování způsobuje zažívací potíže.
Mezi důležité látky obsažené v rostlině patří polysacharidy, díky nimž se ibišek může používat jako zahušťovadlo nebo emulgační přísada do potravin.
V jeho složení jsou také obsaženy mastné kyseliny, zejména palmitová, stearová, olejová a linolová. Rostlina obsahuje také fytochemikálie, fytosteroly a triterpeny. Přítomny jsou také standardní živiny, tedy sacharidy a bílkoviny. Ze všech těchto látek jsou však ze zdravotního hlediska nejdůležitější polyfenoly, polysacharidy a organické kyseliny.
Nejběžnější formou je čaj, používají se do něj květy
Obecně je nejběžnější formou užívání léčivých rostlin čaj a u ibišku tomu není jinak. Může se pít jednou, maximálně dvakrát denně.
K jeho přípravě se používají květy, které mohou být sušené nebo kandované. Můžete si je koupit v této podobě, případně můžete koupit hotové čajové sáčky s ibiškem. Standardní dávka pro přípravu čaje činí 1,5 až 3 gramy květů, což jsou 1 až 2 čajové lžičky.
Tuto dávku nasypte do hrnku a zalijte 150 až 250 ml horké vody. Voda by neměla vřít, tj. neměla by mít teplotu 100 °C, aby nedošlo k ovlivnění účinných látek v květech a zničení těch, které jsou na takové teplo citlivé. Po zalití nechte směs louhovat přibližně 5 až 10 minut, chcete-li silnější chuť, může to být i déle.
Čaj lze pít jak horký, tak studený. V prvním případě jej můžete dochutit medem, cukrem a mlékem, v druhém můžete pro větší osvěžení přidat jen led. Z perorálních forem se užívá také ve formě kapslí nebo tablet, tedy doplňků stravy.
V jejich případě je výhodou, že získáte koncentrovanou formu rostliny a všechny její účinné látky v množství, které čaj jako běžná forma nenabízí.
Pokud jde o vnější použití, extrakt z květů se přidává do kosmetických přípravků, ať už jde o oleje, šampony, pleťové krémy, pleťové vody, nebo kapky. Využívá se tak jeho účinků na pokožku a vlasy, obvykle také v kombinaci s jinými rostlinami.
Má účinky uvnitř i navenek, na tělesné i duševní zdraví
Využití ibišku v tradiční přírodní medicíně je poměrně široké. Podle toho, zda se jedná o čaj a jinou perorální formu, nebo o nějakou vnější formu, můžete rostlinu využít k podpoře fyzického i duševního zdraví, včetně antioxidačních účinků.
Mezi nejznámější účinky patří schopnost ovlivňovat krevní tlak. Rostlina pomáhá snížit systolický i diastolický krevní tlak a tím podporuje také srdce.
Další významnou oblastí je antioxidační působení, kdy látky obsažené v rostlině bojují proti volným radikálům v těle. To pomáhá předcházet vzniku řady chronických onemocnění. Ibišek je důležitý i pro posílení obranyschopnosti organismu a má protizánětlivé účinky, včetně zánětů souvisejících s trávicím a pohybovým ústrojím.
Ibiškový čaj se používá také na podporu trávení a jako přírodní diuretikum, které stimuluje činnost ledvin a pomáhá odvodňovat organismus. Chrání také játra a působí proti nadměrnému ukládání tuků, cholesterolu a proti obezitě.
Známé jsou rovněž protirakovinné účinky, které souvisejí s antioxidačním působením. Některé studie poukazují na pokles růstu nádorových buněk u rakoviny prsu.
Z hlediska vnějších účinků se používá v kosmetických produktech a vlasových přípravcích. Pomáhá při lupech, vypadávání vlasů, podporuje růst vlasů a omezuje předčasné šedivění. Je také účinný na pokožku hlavy a celkově na pleť.
A co rizika, vedlejší účinky a kontraindikace?
Stejně jako u všech bylin i užívání ibišku s sebou může nést potenciální rizika a nežádoucí účinky, které jsou však naštěstí opravdu minimální.
Ibišek může vyvolat alergické reakce, které se v případě vnějšího užívání projevují standardně vyrážkou, svěděním a zarudnutím, v případě vnitřního užívání nevolností, nadýmáním, bolestmi břicha, zácpou a zažívacími potížemi.
Vzhledem k tomu, že má diuretické účinky, může jeho nadměrné užívání vést k dehydrataci, tedy odvodnění. Protože působí také na snížení krevního tlaku, může být rizikový pro osoby s už tak nízkým krevním tlakem a v kontraindikaci s léky na tlak. Opatrnosti je třeba také v případě, že máte cukrovku nebo vás trápí vysoká hladina cholesterolu.
Ibišek může ovlivnit hladinu cukru i cholesterolu v krvi a může také interferovat s léky na cukrovku nebo vysoký cholesterol. Opatrnosti je třeba dbát, pokud užíváte protizánětlivé léky. V takovém případě se před užíváním ibišku poraďte s lékařem.
Důležité je nepřehánět to s dávkováním, což platí obecně pro všechny rostliny, zejména pokud jde o čajovou formu, tedy orální užívání a vnitřní účinky rostliny.
V případě doplňků stravy a kosmetických přípravků se vždy řiďte pokyny výrobce na obalu nebo v příbalovém letáku. Standardní denní dávka je 250 až 500 mg extraktu z květů, v případě čaje se dávka pohybuje od 1 do 3 gramů květů.
Ibišek můžete pěstovat i u nás, obvykle se mu daří
V našich klimatických podmínkách je možné ibišek pěstovat a mezi nejrozšířenější druhy patří ibišek čínský, ibišek syrský, ibišek velkokvětý, ibišek súdánský, ibišek růžový, ibišek trojdílný a ibišek jedlý s jedlými plody.
Pěstování ibišku je možné i u nás, přičemž významnou roli hraje několik faktorů. Nejdůležitější je výběr místa s dostatkem slunečního záření.
Rostlina dává přednost dobře propustné a bohaté půdě, přičemž je dobré přidat kompost nebo hnůj, pokud potřebujete zvýšit úrodnost půdy a pomoci s jejím odvodněním. Rostlinu je třeba hnojit také během vegetačního období, tj. od jara do léta, a pravidelně ji zavlažovat, zejména v horkých letních měsících. Půda by měla být vlhká, ale ne přemokřená.
Pokud budete chtít rostlinu pěstovat venku a vyskytují se u vás mrazy, počkejte s výsadbou až do jara po posledních mrazech. Pokud bude pěstování probíhat několik let, je třeba ibišek během zimy chránit, a to buď přenesením dovnitř, nebo mulčováním půdy.
Důležitý je také pravidelný řez, který pomůže udržet rostlinu bujnou a dobře tvarovanou. Řez by se měl provádět brzy na jaře, než rostlina začne intenzivně růst.
Na závěr připomínáme opatření proti škůdcům, jako jsou mšice a pavouci, rostlina je také náchylná k houbovým chorobám. Důležité je udržovat dostatečnou cirkulaci vzduchu mezi listy a vyhýbat se nadměrné vlhkosti půdy a okolí.
———-Komerční článek———–
