Čínské čaje sice nejsou přímo bylinky, ale mají také mnoho léčivých účinků, které stojí za to vyzkoušet. A ty čínské jsou opravdu kvalitní, ručně pěstované, sklízené i sušené. Vyberte si podle své chuti.

Jaké čaje má Čína v nabídce

Čína nabízí ve své produkci čaje bílé, zelené, černé, ale i žluté, modrozelené, uzené nebo fermentované či kvetoucí. Liší se jak způsobem pěstování, tak i způsobem sklizně a dalšího zpracování.

Zelený čaj

Zelený čaj se poprvé začal pěstovat právě v Číně, ale pak byl vyvezen i do Japonska. Přesto můžeme říct, že čínský zelený čaj může směle konkurovat všem ostatním zeleným čajům a je od nich naprosto odlišný. Nejznámějším zeleným čajem čínské provenience je tzv. Gunpowder, který vypadá jako zelené kuličky střelného prachu (odtud i jeho název), které se po zalití horkou vodou o 80 °C rozvinou v zelené lístečky. Čaj má výrazné aroma a patří mezi silné zelené čaje.

Černý čaj

Po černém čaji není taková poptávka jako po zeleném čaji, přesto jeho produkce neustále stoupá. Oblasti, které se specializují na pěstování a výrobu černého čaje, jsou například Yunnan a Keemum. Základem výroby černého čaje je to, že prochází delší oxidací než všechny odstatní čaje.

Bílý čaj

Bílý čaj je nejvzácnějším čajem vůbec. Po dlouhou dobu bylo jeho pití vyhrazeno pouze císaři a jeho dvoru. Základem bílého čaje je sklizeň pouze vršků čajovníků, což představuje ty nejjemnější lístky, které mají zespodu bílostříbrné chmýří (odtud i jeho název). Lístky jsou natolik jemné, že je potřeba je sklízet ručně. Čaj neprochází oxidací ani fermentací, ale pouze se suší. Nálev z bílého čaje má stříbřitěbílou barvu a lehké aroma.

Žlutý čaj

Čínský žlutý čaj patří k méně rozšířeným čajům a vzniká tak, že lístky čaje jsou jen polooxidované. Nejvíce se pěstuje v provinciích Zhejiang, Sichuan a Hunan. Velmi poetické jsou jeho názvy: např. Song Yang Yin Hou znamená v překladu Packa stříbrné opice.

Modrozelený čaj

U tohoto čaje je asi nejméně ustálené jeho pojmenování, můžeme se setkat i s názvy polozelený, žlutozelený, nebo třeba modrý čaj. Výroba je však stále tatáž: lístky se musejí sbírat v době své plné zralosti a potom se nechávají procházet oxidací, která je však v určitém stádiu zastavena. Lístky pak získávají hnědou barvu se zeleným nádechem. Čajový nálev má asi nejvyváženější aroma a chuť ze všech čajů, protože stojí na pomezí zeleného a černého čaje.

Fermentovaný čaj

Ačkoliv se pojmenování fermentace používá i u jiných druhů čajů (černý, zelený apod.), není to správné označení procesu – v těchto čajích dochází k oxidaci, nikoliv k fermentaci. Fermentace je totiž kvašení. A jediných čajem, jehož lístky po oxidaci procházejí i fermentací, je čínský čaj Puerh. Kvašení probíhá řízeně a vzniká opravdu specifický čaj s výraznou chutí i vůní, ale také s prokazatelnými účinky při redukci váhy. Pokud si chcete tento čaj zakoupit, většinou jej seženete lisovaný v cihličkách, méně již sypaný.

Uzený čaj

Uzený čaj je v podstatě černý čaj, který je ještě navíc vyuzen nad kouřem ze vzácných dřevin (v Číně třeba mákie nebo dub mongolský). Výsledkem je pak čaj, jehož nálev je tmavé barvy, plné a jadrné chuti a samozřejmě i vůně po zvolené dřevině a způsobu uzení.

Kvetoucí čaje

Pro romantiky nebo jako dárek každému, na kom vám opravdu záleží, najdete na trhu i čínské kvetoucí čaje. Vyrábějí se ručně, a to svazováním čajových lístků s květem nějaké jedlé květiny (chryzantéma, jasmín, ibišek apod.). Výsledná kompozice je pak krásná sama o sobě a co teprve, když ji zalijete horkou vodou – opět nejlépe 60–80 °C. Pak můžete pozorovat, jak se květ pozvolna rozvíjí. Tyto čaje je možné zalít i vícekrát.