Každý jistě ví, že čaj se vyrábí z listů čajovníku. Ovšem čajovníků existuje více druhů a pouze čajovník čínský je vhodný pro výrobu čaje. Další známé čajovníky jsou čajovník assamský a čajovník indonéský. Čajovník čínský se poprvé objevil v Číně a poté se dostal i do Japonska, Mongolska, Indie nebo Cejlonu. Obvykle se pěstuje na plantážích, a to jen v některých oblastech na světě.
Jak rostlina vypadá
Čajovník čínský (Camellia sinensis, var. Thea sinensis) je stálezelený strom nebo keř, který dorůstá výšky 5 až 15 metrů, nicméně na plantážích se nechává vyrůst jen asi do 1,5 metru, aby se dobře sklízel. Čajovník má různě velké listy (většinou větší v nižších nadmořských výškách), krátké stopky a bílé květy, které kvetou na podzim a v zimě. Plody čajovníku jsou trojpouzdré tobolky, které obsahují 3 semena a nejvíc se asi podobají našemu ořechu.
V jakých oblastech čajovník najdeme
Čajovník roste v tropickém a subtropickém pásmu, a to v různých nadmořských výškách od nížin až po hory. Plantáže čajovníku najdete mezi 43 ° severní šířky a 30 ° jižní šířky. Ačkoliv v horách bude mít menší listy, nejsou o nic méně kvalitní a sklizeň je také velmi bohatá.
Jaké podmínky čajovník potřebuje
Čajovník potřebuje především hlinito-písčitou půdu, polostín a dostatek vláhy, ale nikoliv přemokřenou půdu. Na plantážích ho někdy pěstují pod stromy, které jsou vysazeny předem a poskytují malým rostlinkám vhodné světelné podmínky. Aby se čajovníku dobře dařilo a vy jste měli vysokou úrodu, je potřeba celoročně sklízet listy, okopávat rostliny, pravidelně je přihnojovat a také bojovat proti škůdcům, kteří mohou čajovník ve větší či menší míře napadnout.
Čajovník si můžete vypěstovat i v našich končinách, ale je potřeba jej na zimu zakrýt (slámou, listím, chvojím). Čajovník se nejčastěji pěstuje ze semen či řízků. První způsob trvá déle, ale semena v našich končinách zase lépe seženete. Pokud bychom vás měli varovat před nevýhodami čajovníku, pak je to zejména to, že potřebuje vlhčí vzduch (tedy nejlépe nějakou vodou naplněnou nádobu vedle sebe) a mohou jej napadnout svilušky a puklice.
Jak vypadá sklizeň
Kdo si chce vybudovat čajovníkovou plantáž, měl by vědět, že první tři roky se bude jen starat a nebude nic sklízet. Až po třech nebo čtyřech letech dochází k tak velkému olistění a kvalitním lístkům, že je možné je sklízet. Ovšem pak trvá sklizeň prakticky nepřetržitě 30 let. Kvalita lístků během roku kolísá, v některých obdobích je třeba o několik kvalitních tříd nižší, ale stále se hodí třeba do směsí čajů.
A jak se sklízejí lístky? Ve většině zemí ručně, proto je také čaj tak drahý, v některých oblastech se sklízejí pomocí nůžek, a Japonsko došlo v mechanizaci nejdál – používá sklízecí stroje.
A jaké existují druhy čajů
Ačkoliv všechny druhy čajů pocházejí z jednoho druhu čajovníku, přesto mohou být naprosto různé v barvě, chuti i vůni. Co to způsobuje? Zejména způsob zpracování. Při otrhání nebo ostříhání listů začíná docházet k fermentaci a záleží na tom, jak dlouho se tato fermentace nechá zajít. Zcela nefermentované listy nám vytvoří zelený čaj, lehce fermentované pak dají bílý čaj, dokonale fermentované listy jsou základem pro černý čaj a dvakrát fermentované dají čaj puerh.
