Oblíbená čajová houba vlastně houbou není – co dalšího ještě nevíte o kombuše

houba
Zdroj foto: Hexatekin, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Kombucha: Co si představíte pod označením kvasný čaj? Pravděpodobně nic lahodného, a přesto je ve hře pravý opak. Přesně tak se totiž správně nazývá tekutina, kterou získáte, pokud si domů pořídíte kombuchu a připravíte jí vhodné podmínky.

Velmi často je k dostání pod označením čajová houba (k sehnání bývá v internetových bazarech nebo občas i v prodejnách zdravé výživy či v dobře zásobených lékárnách). A i když tak opravdu vypadá, ve skutečnosti je tento název značně zavádějící. Co si tedy doma vlastně pěstujeme?

Žádná houba, ale po všech stránkách prosperující kolonie několika mikroorganismů

Kvasinky, bakterie a pár dalších mikroorganismů – přesně to je kombucha. Celostní medicína pak dokáže upřesnit i to, do jakých rodů jednotlivé složky patří. Nejdůležitější roli hrají kvasinky rodu Saccharomyces, dále pak octové bakterie (Bacterium xylinum, Bacterium gluconicum) a další. Faktem však zůstává, že se složení kombuchy pokaždé vždy trochu liší. Jiné zdroje tak tvrdí, že v kultuře najdeme i několik druhů prospěšných plísní.

A i když spolu všechny tyto složky žijí ve vzájemné symbióze, rozhodně nejde o nový organismus. Ovšem označit celé společenství za houbu nebo třeba lišejník jednoduše nelze.

Měli byste vědět: Kombuchu může získat i pod jinými názvy. Říká se ji také houba z Číny, čarovná houba nebo třeba houba hrdinů.

Čajová houba nevypadá na první pohled nijak vábně, ale nenechte se tím odradit

Jestliže si vezmete čajovou houbu alias kombuchu do ruky, zarazí váš její vzhled. Je spíše gumovitá, rosolovitá a nahnědlá. Pokud bychom ji mohli k něčemu přirovnat, tak snad jen k tlusté a hodně mastné palačince. To, co držíte v ruce, je ve skutečnosti membrána, která vyroste ve chvíli, kdy organismy zpracují všechny prospěšné látky v čaji, což se děje během oxidačního a kvasného procesu (o tom si ještě více povíme níže). Membránu pak tvoří celulóza, za níž vděčíme octovým kvasinkám. Čínská medicína přisuzuje vzniklému nápoji opravdu úžasné vlastnosti. Jeho pravidelní konzumenti prý získají sílu medvěda, stejně jako skoro věčnou mladost a vitalitu

Současná medicína k tomu dodává, že metabolické látky v kombuchovém kvasném čaji dokáží podporovat látkovou výměnu a celkově posilují náš imunitní systém.

Kde se vlastně kombucha vzala? Pověsti se neshodnou

V Číně je kombucha odpradávna uctívána jako dar, který lidstvu seslali samotní bohové. Základ této víry přináší po staletí tradovaná zkazka. Podle ní se lidé díky jejímu užívání měli dočkat dlouhého života,  a pokud toho byli hodní, pak i získání blíže nespecifikovaných čarovných sil.

V Japonsku je pověst o něco konkrétnější. Hovoří o císaři Inkjóovi, který prý trpěl úpornými bolestmi žaludku. Zaslechl však zvěsti o potulném lékaři, který se jmenoval Kombu. A právě on mu na jeho potíže předepsal kvasný čaj. Od té doby se tomuto léčivému prostředku říkalo cha-kombu nebo také kombu-cha, přičemž cha znamená v japonštině čaj.

Ovšem je docela dobře možné, že lidstvo získalo ceněnou kombuchovou kulturu díky zpracování mořských řas. To alespoň tvrdí Hermann J. Weidinger, což byl rakouský misionář, působící na Tchaj-wanu. Právě on si všiml, že domorodci si často dopřávají lahodný sladko-kyselý nápoj, který si brzy také oblíbil. Říkali mu „Kchun-Pchu-čcha“, což je možné přeložit (nikoli doslova) jako „čaj pro život vzešlý z moře.“ Podle nich jde o náhražku tehdy drahého čaje, která se získává z hnědé mořské řasy, známé také pod názvem kombu.

A konečně, aby všech těch možností nebylo málo, přichází ke slovu i Rusko. Kombucha byla prý objevena díky tomu, že se jistá nejmenovaná cestovatelka dostala při svých objevitelských cestách až do oblasti Kargasoku. A tady měla tu čest zúčastnit se svatby, na níž bylo nevěstě 88 let a ženichovi 130, přičemž však oba vypadali velmi mladě a pleť měli krásnou, téměř bez vrásek. A to bylo prý díky tomu, že si každý den do čaje přimíchávali zvláštní houbu.

Ať tak nebo tak, kombucha je dnes oceňována jako všelék na mnohé neduhy. A jak je to s jejími léčivými vlastnostmi ve skutečnosti? Podívejme se na to z medicínského hlediska trochu blíž.

kombucha
Zdroj foto: Elanef, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Jak a čím nám může kombucha prospět – tentokrát bez přehánění

Pojďme se podívat na léčivé účinky kombuchy trochu střízlivějšíma očima. Faktem zůstává, že čajová houba prostřednictvím trávicího systému posiluje naši odolnost a vylepšuje látkovou výměnu. Už to samo o sobě se může stát významnou pomocí při mnoha zdravotních obtížích.

V kvasném čaji pak z účinných látek najdeme zejména enzymy, prospěšné kvasinky (jde o rod Pichia) a polysacharidy. Z kyselin pak lze jmenovat třeba kyselinu mléčnou. Ta je pověstná tím, že poskytuje našemu tělu rychle využitelné látky. Povzbuzuje trávení, aktivuje metabolismus a v neposlední řadě také posiluje a zlepšuje naše trávení. Zapomenout nesmíme ani na kyselinu glukuronovou prospěšnou pro játra a samozřejmě ani na kyselinu usnovou. Tu můžete znát jako pomocníka pro střeva, pomáhá  v nich totiž likvidovat nebezpečné bakterie i viry. Její účinek tedy můžeme bez nadsázky označit za antibiotický.

Další zdroje uvádějí i další účinky kombuchy. Kromě pozitivního vlivu na naše trávení by tak měla pomáhat i při zácpě a čistit organismus od jedovatých látek. Není divu, že v minulosti byla doporučována jako léčivý prostředek po vystavení těla radiaci apod.

Čínská medicína ji používala jako diuretikum nebo třeba lék na AIDS. A díky množství bioaktivních látek ji lze doporučit i jako lék na mnohé civilizační choroby – tedy alespoň podle lidové medicíny. Užívat by ji měli lidé, kteří trpí problémy se žaludkem či žlučníkem, dnou, kornatěním cév, nadváhou nebo třeba zvýšeným tlakem či vysokou hladinou cukru v krvi

Faktem však zůstává, že žádné z těchto působení není vědecky potvrzeno. Dokud tedy vědecké studie nepotvrdí opak, můžeme kombuchu bez obav doporučit pouze jako prostředek pro lepší trávení a imunitu.

Jak vlastně kombucha chutná? Většinou velmi příjemně

Ale nyní se pojďme podívat na proces samotné přípravy. Kvasný čaj si samozřejmě může koupit již hotový, ale i jeho domácí příprava má své neocenitelné kouzlo. Při dodržení všech zásad hygieny je navíc zcela bezpečná.

A jak na to? Nejdříve si opatřete násadu kombuchy. Může jít buď o zmíněný houbový koláč (nejčastěji ho získáte od jiných pěstitelů) nebo o tekutou násadu v lahvi, jež bývá občas  k dostání v lékárnách nebo obchodech se zdravou výživou.

Připravte také jeden litr kvalitního čaje. Volba druhu je na vás – výslednou chuť kombuchy ovlivní nejvíce. Pro začátečníky doporučujeme čaj černý. Čaj nechte vychladnout a přidejte do něj 80 – 100 gramů cukru. Dobře zamíchejte a nakonec vložte nebo vlijte kombuchu.

Sklenici lehce přikryjte například gázou a položte na teplé místo. Tady začnou blahodárné kvasné procesy, které trvají 10-14 dní (nejkratší možnou dobou kvašení je týden). Dbejte na to, abyste po celý čas s čajovou houbou nijak nehýbali ani ji nemíchali. Proces kvašení lépe probíhá při vyšších teplotách, nízké ho samozřejmě prodlouží.

Jak poznat, že je kombucha hotová?

Ochutnejte ji – nejlépe čistým brčkem. Chutí by měla připomínat burčák. Dalším indikátorem je také to, že čajový koláč pokryje celou hladinu a získá tloušťku okolo půl centimetru (a více). Pokud necháte kombuchu kvasit příliš dlouho, získá kyselou chuť. V takovém případě už není příliš vhodná k přímé konzumaci (byť ji můžete samozřejmě naředit vodou), ovšem stále ji lze ještě použít místo octa.

Nezapomeňte část čajového koláče odebrat a použít na příští várku kombuchy. S druhem čaje i množstvím cukru se vyplatí experimentovat. Snadno si tak vypěstujete kombuchu přímo podle své chuti.

Náš tip: Před dalším použitím kombuchu dobře omyjte od všech hnědých zbytků – jedná se o metabolický odpad.

Dobré tipy pro přípravu

Nejlepší je připravovat kombuchu v nádobě o objemu tří litrů a více (použijete tedy tři litry čaje). Nikdy ji nemíchejte kovou lžící ani jinými kovovými předměty. A místo bílého rafinovaného cukru raději použijte ten třtinový. Díky obsaženým složkám urychlí a zefektivní celý kvasný proces.

Před konzumací nápoj přeceďte přes plastové nebo bambusové sítko. V chladu lze hotový nápoj v dobře uzavřené nádobě uchovat asi týden. Užívejte jednu až dvě skleničky denně.

bylinkopedie koupit bylinky a produkty

1 komentář

ZANECHAT KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here