Dokáží nás potěšit svou vůni a skvěle obohacují chuť pokrmů. Ale do našeho jídelníčku přinášejí také cenné živiny a dokáží pomoci i s léčbou mnoha nemocí. Bylinky. Pojďme se podívat na ty, které často využíváme v kuchyni a ukázat si, jak další prospěšné účinky mohou mít.
Podíváme se na „staré známé“ pomocníky, jako jsou tymián, bazalka nebo libeček, ale nezapomeneme ani na ty, které naši kuchyni i truhlíky dobyly teprve nedávno. Zejména na koriandr a citronovou verbenu.
Máta jak ji neznáte
Dodává skvělou chuť limonádám a sladkým pokrmům, byť v leckterých zemích na ni nedají dopustit i jako na součást slané kuchyně. Ale také osvěžuje, čistí dutiny a zklidňuje bolest – tak bychom mohli její prospěšné účinky stručně shrnout.
Původně pochází ze Středomoří, ovšem dnes ji najdeme už na všech kontinentech. A její použití se liší i v rámci jednotlivých zemí. Ve Francii je tato bylina považována za afrodiziakum, ovšem v těch anglosaských jde zejména o vynikající doplněk k vínům, punčům a ovocným dezertům. Britové pak nedají na chuť máty dopustit v kombinaci se skopovým, telecím nebo mletým masem a játry. V kuchyni ji pak rovněž přidávají do dušené zeleniny, zejména do mrkve, hrášku, pórku a zelí.
Není divu, vždyť máta je mimo jiné i neocenitelným lékem na úporné zažívací potíže. Pomůže od bolesti žaludku, křečí a střevní koliky. Pomůže i s onemocněním jater a žlučových cest. V čaji se pak díky svým silicím máta peprná používá i u chronických infekcí horních cest dýchacích, rýmě a nachlazení. Pomáhá i proti migrénám (toto použití datujeme už od starého Říma), otevírá mysl zlepšuje paměť a soustředění. A v gelech a mastích rovněž přispívá ke zmírnění bolesti svalů a kloubů.
Bazalka není jen italská
Zlepšuje chuť k jídlu a reguluje trávení – to jsou její nejcennější léčivé vlastnosti. Domovskou oblastí této rostliny je jižní Asie a oblasti střední a východní Afriky, což je téměř s podivem, když uvážíme, že si ji dnes spojujeme zejména s italskou kuchyní. Ovšem pěstuje se po celém světě a to v mnoha podobách. Existuje totiž asi 150 druhů bazalky, takže si každý z nás může najít ten svůj oblíbený.
TIP: Jméno bazalka pochází z řeckého „basileus“, což znamená král nebo také vládce. Starověké Řecko ji uctívalo jako bylinku králů, v Římě pak symbolizovaly aromatické listy bazalky nenávist. Znamenaly hrozbu, pokud jste je obdrželi.
A zdravotní vlastnosti? V jejích listech najdeme zejména beta-karoten, vitamíny A, C, E, B a kyselinu listovou, stejně jako železo, sodík, draslík, vápník, fosfor a hořčík. Čerstvá bylinka proto zlepšuje trávení a zmírňuje nadýmání nebo potřeba obávané pálení žáhy. Esenciální oleje také stimulují chuť k jídlu a také potlačují nevolnost a dokonce i zvracení. Infuze z listů vám nabídne rovněž i antidepresivní účinek, zmírňuje stres a pomáhá s lepším usínám. List přiložený na kůži pak pomáhá s otoky a mírní následky kousnutí hmyzem.
Tymián byl dříve užíván jako bylinka a ne jako koření
Dnes si bez něj neumíme představit chuť mnoha masových jídel, ovšem svou historii v rukou člověka začal jako léčivá bylina, bojující s nachlazení a únavou. Tymián pochází stejně jako máta ze Středomoří, ale dnes ho najdeme třeba i v Americe a v mnoha dalších evropských zemích. V současné době využíván zejména jako koření, ale ve starověku byl spíše považován za lék. Dokáže skvěle bojovat zejména proti virům a bakteriím. Věřilo se také, že dokáže válečníkům dodat sílu a odvahu bojovat. Zranění hrdinové pak byli ošetřováni za pomoci infuze z tymiánových listů. Ta zmírňovala bolest a urychlovala hojení.
Dnes se tymián používá také jako přírodní lék na mnohá respirační onemocnění. Pomáhá zejména s rozpouštěním a vykašláváním hlenů. Je rovněž antibakteriální a antiseptický, takže se skvěle uplatní i i při infekcích úst a krku, ovšem léčit umí i gastrointestinální choroby a průjem. A pokud bychom se zaměřili na živiny, pak v tymiánových listech najdeme zejména vitamín A, beta-karoten, vitaminy B a C, kyselinu listovou, draslík, hořčík, železo, zinek, vápník a fosfor. Poprvé ho takto užívali staří Řekové, ovšem tato tradice se zachovala až do středověku
Citronová verbena jako šikovný bylinkový nováček
Odplavuje stres a zajišťuje dlouhý život – přesně takhle je citronová verbena vnímána v oblasti svého původu, tedy v Jižní Americe. Její pozitivní účinky na lidský organismus jsou známy už více než 2 000 let. Dnes se citronová verbena používá k léčbě nachlazení a chřipky. Infuze z jejích listů také listů pomáhá snižovat krevní tlak, zlepšuje trávení a dokonce i usnadňuje usínání.
V léčitelství je citronová verbena je ceněna také pro své uklidňující vlastnosti. Lze ji tak použit k úlevě od úzkosti a deprese a samozřejmě i ke snížení napětí a stresu. A pokud připravíte čaj, může vám pomoci zmírnit také příznaky migrény a neuralgie.
Koriandr jako cenný pomocník z Asie
Pokud bychom měli vypíchnout dvě jeho nejužitečnější léčebné vlastnosti, byly by to tyto: léčí otravu jídlem a podporuje funkci jater, díky čemuž pomáhá očistit naše tělo od toxinů. Původní domovinou této užitečné bylinky jsou země Blízkého východu a Středomoří. Ovšem v současné době se pěstuje i na mnoha jiných místech – zejména v Asii, Jižní Americe a Africe. Měli byste však vědět, že oblast, z níž koriandr pochází, má velký vliv na jeho konečnou chuť.
- Nejaromatičtější koriandr roste v Etiopii.
- Nejvýraznější chuť má pak koriandr ze Sýrie.
Už od starověku se používá k léčbě gastrointestinálních potíží. Pomůže s hladkým průběhem trávení a pomáhá proti nadýmání a křečím ve střevech, což ho předurčuje i jako skvělého pomocníka pro gastritidu a průjem. Lze ho také použít k boji proti parazitům střev.
Zcela jiné využití však mají semena koriandru. Ty totiž při správném dávkování snižují krevní tlak a příznivě ovlivňují tzv. špatný cholesterol v krvi. V kuchyni může skvěle nahradit petržel.
Libeček jako afrodiziakum
A zdravotní účinky? Zejména snižuje hladinu cholesterolu a chrání náš organismus před srdečními chorobami. První rostliny libečku pravděpodobně rostly někde v jižní Evropě, ovšem stejně dobře se mohl poprvé objevit i na území dnešního Íránu a Afghánistánu. Ve skutečnosti si tím nikdo není tak úplně jistý. Faktem však zůstává, že dnes se tato aromatická rostlina vyskytuje téměř po celém světě, a to mnohdy i jako zplanělý druh.
A co jeho historie? Výhody libečku byly známy ve starověku. Římané ho používali zejména v kuchyni a to jako snadno dostupné aromatické koření do slaných i sladkých pokrmů. A dlouho byl také považován za afrodiziakum – patřil dokonce i mezi ingredience nápojů lásky. Koneckonců, odráží se to i v jeho českém jméně. Libeček – slyšíte to?
Jeho svěže zelené a zajímavé tvarované listy mají pozitivní vliv na trávení. Dokáží zmírnit zažívací obtíže i nepříjemnou plynatost. Mohou se chlubit také antibakteriálními vlastnostmi a močopudným účinkem. Vzpomeňte si na to, až vás příště potrápí problémy s močením a použijte libeček jako součást léčby při infekcích močového měchýře a ledvin. A uplatní se i v boji proti vysokému cholesterolu a to zejména díky bohatství cenných fytosterolů. Může zabránit také rozvoji srdečních a kardiovaskulárních onemocněním.
A abychom nezapomněli, tato bylinka také díky vysokému obsahu vitamínu C zvyšuje odolnost těla a krom jiného také pomáhá bojovat proti nachlazení. Jde rovněž o skvělý expektorant, takže ho lze bez obav použít i jako přírodní lék na přetrvávající vlhký kašel.
