Léto pomalu končí, záhony jsou ale stále plné vůní a chutí, které by byla škoda nechat s prvními chladnými nocemi zmizet. Právě září je vhodnou dobou pro poslední větší sklizeň celé řady bylinek, které můžeme uchovat na zimu. Ne každé rostlině však prospívá stejný způsob zpracování. Zatímco tymián, oregano, šalvěj nebo rozmarýn si po usušení dokážou zachovat výrazné aroma a dobře se skladují ve sklenici, u bazalky, pažitky nebo petrželky může být praktičtější zamrazení.
Správná volba způsobu uchování může rozhodnout o tom, jestli budete v zimě z nádoby vytahovat voňavé listy, nebo jen nevýraznou hmotu bez původní chuti. Základem je proto vědět, které bylinky se suší nejlépe, které je vhodnější zamrazit, kdy je sklízet a především co udělat bezprostředně po sklizni. Každý způsob má své výhody a někdy je dokonce nejlepší jednu rostlinu uchovat dvěma různými způsoby.
Zářijová sklizeň rozhoduje o zimní zásobě
Než se pustíte do sušení nebo mražení, věnujte pozornost samotné sklizni. Bylinky by měly být zdravé, bez známek plísně a většího poškození škůdci. Ideální je sklízet za suchého počasí, když už oschla ranní rosa, ale rostliny ještě nejsou vystavené silnému odpolednímu slunci. Mokré listy se hůře suší a při nevhodném skladování mohou začít plesnivět.
U mnoha druhů je vhodné sklízet mladé a zdravé výhonky. Pokud rostlina právě kvete, může mít jiné aroma než před rozkvětem, ale rozhodně to neznamená, že ji nelze zpracovat. U některých bylinek je dokonce možné využít nejen listy, ale také květy nebo mladé stonky. Důležité je především to, aby sklizený materiál nebyl zbytečně starý, poškozený nebo zvlhlý.
Tymián patří mezi krále domácího sušení
Pokud hledáte bylinky vhodné k sušení, tymián patří mezi velmi spolehlivé kandidáty. Má drobné pevné listy a při správném usušení si dokáže uchovat výraznou vůni i chuť. Výhodou je také to, že nepotřebuje žádné složité zpracování. Menší výhonky můžete svázat do volných svazků a zavěsit na suchém, vzdušném a zastíněném místě.
Po úplném vyschnutí lze listy oddělit od stonků a uložit do uzavíratelné sklenice. Nádobu je vhodné označit názvem bylinky a rokem sklizně. Tymián potom můžete během zimy používat při vaření masa, zeleniny, omáček nebo polévek. Pokud chcete zachovat co nejvíce aroma, není nutné ho před uložením rozemlít na prášek. Lepší je ponechat větší části listů a rozdrobit pouze potřebné množství před použitím.
Oregano se sušením přímo počítá
Podobně dobře se uchovává oregano. Jeho výrazné aroma je jedním z důvodů, proč se tato bylinka často používá právě v sušené podobě. Pokud máte na zahradě větší množství oregana, můžete před příchodem chladnějšího počasí sklidit celé zdravé výhony.
Pro sušení oregana je vhodné zvolit suché a vzdušné místo mimo přímé slunce. Svazky nesmí být příliš husté, protože uvnitř by zůstávala vlhkost. Jakmile jsou výhonky dokonale suché a listy se snadno drolí, můžete je otrhat a uložit do sklenice.
Sušené oregano je praktické především proto, že při správném skladování zabere jen minimum místa a vydrží dlouho použitelné. V zimě se hodí do omáček, polévek, pečené zeleniny, masa nebo domácích směsí koření. Sušené bylinky navíc nemusí být pouze náhradou za čerstvé. Některé druhy mají po usušení vlastní výrazný charakter, který se v kuchyni využívá zcela běžně.
Šalvěj si sklenici zaslouží
Také šalvěj patří mezi bylinky, které se dobře suší. Její listy jsou pevnější a obsahují aromatické látky, díky nimž si i usušená rostlina zachovává výrazný charakter. Při sklizni vybírejte zdravé listy a mladé výhonky, které nejsou poškozené.
Po sklizni můžete šalvěj sušit buď zavěšenou v menších svazcích, nebo rozloženou v tenké vrstvě. Rozhodující je především dobré proudění vzduchu a ochrana před přímým sluncem. Po úplném vysušení listy vložte do suché nádoby a uchovávejte je mimo světlo a vlhkost.
Šalvěj má výraznou chuť, takže jí při vaření obvykle není potřeba velké množství. Právě proto vám může jedna dobře usušená rostlina vystačit na dlouhou dobu. Při správném skladování se navíc nemusíte obávat, že by zabírala mnoho prostoru.
Rozmarýn vydrží sušený překvapivě dobře
Rozmarýn má podobně jako tymián pevnější strukturu a patří mezi druhy, které jsou pro sušení velmi vhodné. Jeho jehlicovité listy lze usušit na vzduchu nebo v sušičce při šetrných podmínkách. Po usušení je můžete ponechat na větvičkách nebo je oddělit.
U rozmarýnu je výhodné uchovat si ho v podobě větších suchých částí. Před použitím můžete listy snadno odrolit a rozdrtit. Sušený rozmarýn se hodí k pečeným bramborám, zelenině, masu i různým marinádám. Pokud ho pěstujete ve větším množství, vyplatí se část úrody usušit a část případně zamrazit.
Bazalka ukazuje, že sušení není vždy nejlepší cesta
Bazalka je příkladem bylinky, u které se vyplatí o způsobu uchování více přemýšlet. Sušit ji samozřejmě lze, ale jemné listy mohou po usušení výrazně změnit barvu, strukturu i aroma. Výsledná chuť proto nemusí připomínat čerstvou bazalku tak dobře jako u některých odolnějších druhů.
Pokud chcete uchovat co nejvíce charakteru čerstvé rostliny, může být lepší bazalku zamrazit. Jednoduchou možností je listy otrhat, případně jemně nasekat a uložit do vhodné nádoby nebo sáčku určeného do mrazničky. Ještě praktičtější může být rozmixování bazalky s trochou oleje a zamrazení vzniklé směsi v malých porcích.
Takové porce můžete později přidávat do omáček, těstovin nebo dalších pokrmů. Nemusíte pak rozmrazovat celou zásobu, ale vezmete pouze množství, které právě potřebujete. Mražení bylinek je proto velmi praktické tam, kde chcete zachovat svěžejší charakter rostliny.
Pažitka patří rovnou do mrazáku
U pažitky je mražení často praktičtější než sušení. Jemné duté listy po usušení ztrácejí část své svěží chuti a jejich struktura už není příliš zajímavá. V mrazáku si naopak pažitka dokáže zachovat podstatně více ze svého charakteru.
Před zmrazením ji stačí sklidit, očistit a nechat důkladně oschnout. Potom ji můžete nasekat na menší kousky a rozdělit do menších porcí. Praktické jsou například malé uzavíratelné nádoby nebo sáčky, ze kterých budete odebírat pouze potřebné množství.
Zmrazenou pažitku nemusíte před použitím dlouze rozmrazovat. Často ji lze přidat přímo do teplého jídla. Hodí se do polévek, pomazánek, vajec, omáček nebo na brambory. Pokud ji máte na zahradě hodně, může být mražení pažitky jedním z nejjednodušších způsobů, jak ji využít i během zimy.
Petrželka: mrazák jí sluší více než sklenice
Také petrželová nať bývá vhodnější pro mražení než pro klasické sušení. Sušená petržel může být praktická, ale její chuť je obvykle méně výrazná než u čerstvé nebo zmrazené natě. Pokud máte možnost využít mrazák, můžete si vytvořit malé porce nasekané petrželky.
Před uložením ji dobře očistěte a osušte, protože nadbytečná voda by zbytečně vytvořila velké množství ledu. Nasekanou nať můžete rozdělit do jednotlivých dávek. Někteří pěstitelé ji také zmrazují v malých porcích společně s trochou vody nebo oleje, podle toho, k čemu ji později chtějí používat.
Výhodou je, že v zimě nemusíte čekat na jarní růst. Zmrazené bylinky můžete odebírat postupně a přidávat je do pokrmů podle potřeby. Tento způsob je vhodný zejména pro bylinky, jejichž hlavní předností je svěží zelená nať.
Meduňka a máta mají dvě možnosti
Máta a meduňka mohou být zajímavým kompromisem. Obě lze dobře usušit, zejména pokud je sklízíte za suchého počasí a sušíte je rychle v tenké vrstvě. Při příliš pomalém sušení mohou listy tmavnout a jejich aroma nemusí být tak výrazné.
Pokud je chcete využívat především na čaj, je sušení máty a meduňky velmi praktické. Usušené listy zaberou málo místa a snadno se skladují ve sklenicích. Pokud však chcete rostliny využívat například do studených nápojů nebo pokrmů, může být vhodnější jejich zamrazení.
U těchto druhů tedy nemusíte vybírat pouze jednu cestu. Část sklizně můžete usušit na zimní čaj a část zamrazit. Získáte tak dvě různé podoby stejné bylinky a v průběhu zimy si můžete vybrat podle konkrétního použití.
Sklenice není jen obyčejná nádoba
Ať už zvolíte sušení bylinek, nebo jiný způsob konzervace, správné skladování rozhoduje o výsledku. Pro suché bylinky jsou ideální čisté a dokonale suché sklenice s dobře těsnícím víčkem. Bylinky musí být před uzavřením opravdu suché, jinak se uvnitř nádoby může začít srážet vlhkost.
Sklenice ukládejte na tmavé a suché místo, nejlépe mimo přímé sluneční světlo a zdroje tepla. Každou nádobu označte názvem a rokem sklizně. Pokud máte větší zásobu, můžete si přidat i měsíc, kdy byla bylinka sklizena. Správné skladování sušených bylinek prodlouží jejich použitelnost a zároveň vám usnadní orientaci v zásobách.
Nejdůležitější je nechat bylinky skutečně vyschnout
Jednou z nejčastějších chyb při domácím uchovávání je příliš brzké uzavření. Bylinka může působit na dotek suchým dojmem, ale uvnitř stále obsahovat vlhkost. Po uzavření do sklenice se vlhkost začne hromadit a může vytvořit podmínky pro znehodnocení celé zásoby.
Dokonale suché bylinky by měly být křehké a při promnutí mezi prsty se snadno drolit. U stonků je dobrým znamením, když se při ohnutí lámou, místo aby zůstávaly pružné. Pokud máte pochybnosti, nechte bylinky ještě doschnout a teprve potom je uložte.
Nejlepší zásoba kombinuje sušení i mražení
Není potřeba rozhodnout se pro jediný způsob. Naopak může být velmi praktické vytvořit si zimní zásobu bylinek kombinací obou metod. Pevnější a aromatické druhy, jako je tymián, oregano, šalvěj a rozmarýn, můžete usušit a uložit do sklenic. Jemnější zelené natě, například pažitku a petrželku, můžete rozdělit do porcí a uložit do mrazničky.
U bazalky, máty a meduňky můžete zvolit podle toho, k čemu je chcete v zimě používat. Část můžete usušit na čaj nebo kořenění, další část zamrazit. Takto využijete přednosti obou metod a zároveň nespoléháte na jediný způsob uchování.
Zářijová sklizeň tak nemusí znamenat konec letošní bylinné sezony. Naopak může být začátkem zásoby, která vám bude sloužit během celého chladného období. Sušené bylinky ve sklenici jsou skladné, praktické a při správném postupu si dokážou uchovat výrazné aroma, zatímco mražené bylinky mohou nabídnout svěžejší chuť a vůni. Stačí jednotlivé druhy posoudit podle jejich vlastností a vybrat pro ně způsob, který jim sedí nejlépe.
