Bolestivé klouby, ranní ztuhlost, otoky nebo nepříjemné pnutí při pohybu patří mezi potíže, které mohou člověku výrazně znepříjemnit každodenní život. Pod označením revma se přitom skrývá celá řada různých onemocnění a není správné všechny kloubní obtíže považovat za stejný problém. Jinou příčinou může být opotřebení kloubů při osteoartróze, jinou revmatoidní artritida, která souvisí s poruchou imunitního systému. Právě proto je důležité nejprve vědět, co konkrétně bolest a zánět způsobuje, a teprve potom přemýšlet o podpůrných možnostech. Bylinky na revma mohou být zajímavou součástí péče o zdraví, ale jejich možnosti mají své hranice a současné poznatky rozhodně nepodporují představu, že by některá rostlina dokázala revmatické onemocnění sama vyléčit.
Tradiční bylinná medicína přesto nabízí řadu rostlin, které se po staletí používají při bolestech pohybového aparátu. Moderní výzkum se některým z nich věnuje také, ovšem výsledky se výrazně liší podle konkrétní byliny, použitého extraktu, dávky a typu onemocnění. U některých rostlin existují předběžné nebo mírné důkazy o možném zmírnění bolesti či zánětlivých příznaků, zatímco u jiných je důkazů velmi málo. Odborné zdroje proto doporučují přistupovat k bylinným přípravkům jako k doplňku, nikoli jako k náhradě standardní léčby.
Kurkuma: žluté koření, které vzbudilo velkou pozornost
Mezi nejznámější přírodní prostředky spojované s klouby patří kurkuma. Její hlavní sledovanou látkou je kurkumin, který má podle laboratorních výzkumů protizánětlivé a antioxidační vlastnosti. To však samo o sobě ještě neznamená, že kurkuma dokáže léčit revmatické onemocnění. U lidí se výsledky jednotlivých studií liší a odborné přehledy stále upozorňují na nedostatek dostatečně kvalitních důkazů pro použití kurkumy jako léčby zánětlivých onemocnění.
Kurkumu proto můžeme vnímat především jako zajímavé koření, které lze přirozeně zařadit do jídelníčku. Hodí se do zeleninových pokrmů, rýže, polévek, luštěnin nebo například do teplého nápoje. Pokud někdo uvažuje o kurkuminových doplňcích, je potřeba být výrazně opatrnější než při používání běžného koření. Některé koncentrované přípravky se zvýšenou biologickou dostupností byly spojovány s poškozením jater a kurkuma může také způsobovat zažívací obtíže. Proto není vhodné řídit se heslem, že čím vyšší dávka, tím větší účinek.
Zázvor přináší do jídelníčku výraznou chuť i zajímavý výzkum
Další rostlinou, která se často objevuje mezi bylinkami na klouby, je zázvor. Tradičně se používá především při zažívacích obtížích a nevolnosti, ale vědci zkoumali také jeho možné působení u bolesti a onemocnění kloubů. Některé studie naznačují možné zmírnění příznaků například u osteoartrózy kolena, avšak kvalita části těchto výzkumů není dostatečná pro jednoznačné závěry. U revmatoidní artritidy zatím není jasné, zda užívání zázvorových doplňků přináší významný léčebný přínos.
Výhodou zázvoru je, že jej není nutné užívat pouze ve formě kapslí. Čerstvý zázvor můžete nastrouhat do čaje, přidat do zeleninové polévky nebo použít při přípravě omáček a marinád. Takové kulinární použití je něco jiného než koncentrovaný doplněk stravy, kde mohou být dávky výrazně vyšší. U většího množství zázvoru se mohou objevit například pálení žáhy, zažívací potíže nebo podráždění dutiny ústní, takže ani zde neplatí, že více znamená automaticky lépe.
Boswellie se tradičně spojuje s klouby, důkazy však mají své limity
Zajímavou rostlinou je Boswellia serrata, známá také jako kadidlovník pilovitý. Z její pryskyřice se vyrábějí extrakty, které se tradičně používají v ajurvédě a dalších tradičních systémech. Boswellie bývá spojována především s podporou kloubů a zmírněním zánětlivých procesů. Několik studií naznačilo, že užívání boswellie může pomoci při bolesti a zánětu spojeném především s osteoartrózou, ale podle amerického Národního centra pro komplementární a integrativní zdraví je většina dostupných studií malá nebo metodologicky slabší.
Je proto důležité rozlišovat mezi artrózou a revmatoidní artritidou. U artrózy jde především o degenerativní změny kloubu, zatímco revmatoidní artritida je autoimunitní onemocnění. Výsledek studie u lidí s osteoartrózou tedy nelze automaticky přenést na pacienty s revmatoidní artritidou. Pokud někdo užívá léky pravidelně, měl by před zařazením boswellie nebo jiného bylinného extraktu konzultovat svého lékaře či lékárníka, protože bylinné přípravky mohou s některými léky vzájemně reagovat.
Kopřiva patří k tradičním rostlinám, ale není univerzálním lékem
Kopřiva má v českém lidovém léčitelství dlouhou tradici a používá se v různých podobách. Nejčastěji se připravuje jako nálev z usušených listů, případně se mladé listy využívají v kuchyni podobně jako špenát. V souvislosti s klouby se kopřivě připisuje především podpůrný účinek při různých potížích pohybového aparátu, ovšem kvalitních klinických důkazů pro léčbu revmatických onemocnění není dostatek.
To neznamená, že si kopřivový čaj nemůžete dopřát. Je však vhodné vnímat jej jako běžný bylinný nápoj, nikoli jako léčbu revmatických potíží. U lidí užívajících léky na krevní tlak, odvodnění nebo jiné dlouhodobé medikace je navíc vhodné konzultovat pravidelné užívání většího množství bylinných přípravků s odborníkem. U bylin totiž není rozhodující pouze jejich tradiční pověst, ale také množství, délka užívání a konkrétní zdravotní stav člověka.
Šípek není jen podzimní ozdoba
Velmi oblíbenou součástí české domácí bylinné tradice je šípek. Plody růže šípkové obsahují vitamin C a další rostlinné látky a tradičně se z nich připravují čaje, sirupy nebo domácí zavařeniny. Výzkum šípkových přípravků v souvislosti s kloubními obtížemi existuje, ale důkazy nejsou natolik silné, aby bylo možné šípek považovat za prokázanou léčbu revmatoidní artritidy.
Šípkový čaj však může být příjemnou součástí pestrého jídelníčku, zejména v období podzimu a zimy. Při přípravě domácího nálevu je potřeba myslet na to, že tvrdé chloupky uvnitř plodů mohou dráždit trávicí trakt, a proto musí být při zpracování odstraněny nebo musí být nálev důkladně přecezen. Šípek na klouby bychom tedy měli vnímat spíše jako tradiční podpůrnou rostlinu než jako prostředek, který by mohl nahradit léčbu.
Ďáblův dráp má zajímavé výsledky hlavně u některých typů bolesti
Poněkud méně známou rostlinou je ďáblův dráp, latinsky Harpagophytum procumbens. Pochází z jižní Afriky a jeho kořenové části se používají v bylinných přípravcích. Podle odborných přehledů existují určité důkazy o jeho přínosu především u osteoartrózy páteře, kyčle a kolena a také u krátkodobé úlevy od bolesti zad. Tyto výsledky ale opět nelze jednoduše přenášet na všechna revmatická onemocnění.
U ďáblova drápu je navíc důležitá bezpečnost. Může ovlivňovat například krevní tlak a hladinu krevního cukru a není vhodný pro každého. Opatrnost je na místě u lidí s některými srdečními nebo oběhovými potížemi, cukrovkou, žlučovými kameny či žaludečními vředy. Proto není vhodné kupovat koncentrovaný extrakt pouze podle internetových doporučení a začít jej užívat bez ohledu na další léky a zdravotní stav.
Konopí, vrbová kůra a další rostliny: pozor na zkratky
V souvislosti s bolestí kloubů se často zmiňuje také vrbová kůra, konopné přípravky, pupalkový olej nebo další rostlinné produkty. Jejich účinky se však výrazně liší a u řady z nich nejsou k dispozici dostatečně přesvědčivé klinické důkazy. U vrbové kůry je navíc důležitá přítomnost látek příbuzných kyselině salicylové, což znamená, že ji nelze automaticky považovat za neškodný bylinný čaj.
U revmatoidní artritidy se ve výzkumu objevují také oleje obsahující kyselinu gama-linolenovou a některé doplňky s omega-3 mastnými kyselinami. U omega-3 existují určité důkazy o mírném zlepšení některých příznaků revmatoidní artritidy, například citlivosti kloubů nebo ranní ztuhlosti, ale ani zde nejde o náhradu standardní léčby.
Nejsilnější „bylinná rada“ může být vlastně obyčejný jídelníček
Pokud člověk hledá způsob, kterým může dlouhodobě podpořit své zdraví, nemusí začínat deseti různými bylinnými doplňky. Velký význam má celkový životní styl a především pestrá strava. U revmatoidní artritidy není dostatek důkazů, že by konkrétní dieta dokázala nemoc vyléčit, ale odborné zdroje doporučují například stravu podobnou středomořskému jídelníčku, která obsahuje dostatek zeleniny, ovoce, luštěnin, celozrnných obilovin, ořechů, ryb a nenasycených tuků, například olivového oleje.
Takový jídelníček navíc umožňuje využívat bylinky přirozeným způsobem. Kurkuma může ochutit zeleninu nebo luštěniny, zázvor se hodí do polévky, česnek a bylinky mohou dodat chuť bez nutnosti používat velké množství soli. Bylinky v kuchyni tedy mohou být užitečným doplňkem zdravého stravování, aniž by člověk musel spoléhat na vysoké dávky extraktů v kapslích.
Jednoduchý čaj pro chladné dny
Pro běžné domácí použití můžete připravit jednoduchý zázvorový čaj s kurkumou. Potřebujete několik tenkých plátků čerstvého zázvoru, přibližně půl čajové lžičky kurkumy, 300 až 400 ml horké vody a podle chuti citron. Zázvor zalijte horkou vodou a nechte několik minut louhovat, poté přidejte kurkumu a po mírném zchladnutí citron. Pokud chcete nápoj osladit, můžete přidat trochu medu.
Tento nápoj je především příjemným bylinným nápojem, nikoli léčivým prostředkem proti revmatu. Jeho výhodou je jednoduchost a možnost zařadit jej do běžného jídelníčku. Pokud však člověk užívá pravidelně léky, má onemocnění jater, žlučníku nebo trávicího traktu, případně plánuje užívat koncentrované bylinné přípravky, je vhodné být podstatně opatrnější.
Bylinkový olej pro masáž kloubů není totéž jako léčba zánětu
Tradičně se používají také různé bylinné oleje a masti na klouby. Mohou obsahovat například kostival, arniku nebo jiné rostlinné složky a jejich používání může být spojeno s příjemným pocitem při masáži. To však neznamená, že účinné látky proniknou do kloubu v množství, které by dokázalo zastavit autoimunitní zánět nebo napravit poškozenou kloubní tkáň.
U bylinných mastí je proto rozumné vnímat jejich hlavní přínos jako podpůrnou péči o pokožku a příjemnou masáž, nikoli jako léčbu revmatického onemocnění. Zvláštní opatrnost je potřeba u přípravků obsahujících silně dráždivé látky nebo u lidí s citlivou pokožkou. Před prvním použitím je vhodné vyzkoušet malé množství na omezeném místě.
U revmatoidní artritidy se s léčbou nevyplatí čekat
Nejdůležitější rozdíl mezi lidovým označením „revma“ a konkrétní diagnózou se ukáže právě u revmatoidní artritidy. Jde o autoimunitní onemocnění, při kterém imunitní systém napadá výstelku kloubů. Typickými projevy jsou bolest, otok, citlivost a ztuhlost, přičemž onemocnění může bez vhodné léčby postupně poškozovat klouby. Moderní léčba proto nesměřuje pouze k potlačení bolesti, ale také ke zpomalení nebo zastavení poškozování kloubů.
Právě proto by bylinky na revma neměly být důvodem odkládat návštěvu lékaře. Pokud se objevují dlouhodobé bolesti a otoky kloubů, výrazná ranní ztuhlost nebo opakované zhoršování potíží, je důležité zjistit příčinu. Čím dříve je například revmatoidní artritida diagnostikována a léčena, tím větší je šance zabránit trvalému poškození kloubů. Bylinné přípravky lze případně řešit až jako doplněk k doporučené léčbě.
Přírodní neznamená automaticky bezpečné
U bylinných doplňků je velmi snadné podlehnout představě, že protože pocházejí z rostlin, nemohou člověku uškodit. Ve skutečnosti mohou bylinné přípravky interagovat s léky, ovlivňovat krevní tlak, krevní cukr, srážlivost krve nebo metabolismus jiných léčiv. Navíc se mohou jednotlivé výrobky lišit obsahem účinných látek a kvalitou. Odborné zdroje upozorňují také na možnost kontaminace nebo přítomnosti látek, které nejsou na první pohled zřejmé.
Zvláštní pozornost je proto potřeba věnovat lidem, kteří užívají více léků současně, těhotným a kojícím ženám nebo lidem s chronickými onemocněními. Před pravidelným užíváním koncentrovaných bylinných extraktů je rozumné probrat jejich použití s lékařem nebo lékárníkem. To platí dvojnásob v případě revmatoidní artritidy, protože její léčba často zahrnuje léky, které ovlivňují imunitní systém a jejichž účinnost i bezpečnost je potřeba pečlivě sledovat.
Nejzajímavější bylinky nejsou vždy ty nejsilnější
Pokud hledáte přírodní podporu pro klouby, mezi rozumné možnosti patří především využívání bylin jako součást pestré kuchyně a případné pečlivě zvolené doplňky po konzultaci s odborníkem. Kurkuma, zázvor, šípek, kopřiva nebo boswellie mají různé tradiční využití a u některých existují zajímavé výsledky výzkumu, ale žádná z těchto rostlin není univerzálním lékem na všechna onemocnění označovaná jako revma. U boswellie jsou například zajímavé výsledky především u osteoartrózy, zatímco u revmatoidní artritidy jsou důkazy mnohem omezenější.
Nejbezpečnější cesta proto vede přes realistická očekávání. Bylinky mohou zpestřit jídelníček, některé mohou mít mírný podpůrný účinek na určité příznaky a některé jsou zajímavým předmětem dalšího výzkumu. Neměly by ale nahrazovat diagnostiku ani léčbu onemocnění, která mohou postupně poškodit klouby. Přírodní léčba revmatu proto není otázkou hledání jedné zázračné rostliny, ale spíše rozumného spojení odborné léčby, pohybu přizpůsobeného zdravotnímu stavu, pestré stravy, dostatečného odpočinku a případných doplňkových postupů.
Bylinky mohou pomoci jako doplněk, ne jako náhrada lékaře
Svět bylinek na revma je pestrý, ale současně plný tvrzení, která předbíhají skutečné vědecké důkazy. Některé rostliny mají za sebou zajímavé studie, jiné stojí především na tradici a u dalších zatím není možné jejich účinnost spolehlivě posoudit. U revmatoidní artritidy je přitom zásadní včasná a účinná léčba, protože cílem není pouze zvládnout bolest, ale také zabránit postupnému poškozování kloubů.
Kurkumu, zázvor, šípek nebo další byliny proto můžeme vnímat jako zajímavou součást zdravého životního stylu. Nejjednodušší cestou je jejich používání v kuchyni, kde mohou dodat pokrmům chuť a pestrost. Pokud však chcete sáhnout po koncentrovaných bylinných doplňcích, je vhodné nejprve zjistit, zda jsou pro vás skutečně vhodné a zda nemohou ovlivňovat léky, které užíváte. Právě takový přístup umožňuje využít výhody tradičních rostlin bez zbytečného riskování a zároveň zachovat to nejdůležitější – aby přírodní prostředky léčbu podporovaly, nikoli ji nahrazovaly.
