Vrbka úzkolistá

Vrbka úzkolistá, latinsky Chamareion angustifolium se řadí mezi vytrvalé rostliny vysoké 1-2 metry. Její stonek je lysý nebo jen slabě chlupatý, listy kopinaté a květní plátky 1-1,5cm dlouhé. Na konci lodyhy se nachází hrozen purpurově červených, čtyřčetných květů ve tvaru kužele. V roce 1790 botanik Sprengel objevil cizoprašnost na této rostlině. Vrbka obsahuje třísloviny a slizové látky. Řadí se do čeledi špalkovité.

vrbka úzkolistá

Výskyt

Vyskytuje se v Evropě a v Asii – od nížin až po kosodřeviny, najdeme ji také na mýtinách – rostlina má ráda zeminu bohatou na dusík.

Léčivé účinky

  • odstraňuje pocit psychického napětí
  • má protizánětlivé účinky
  • pomáhá při nespavosti, bolesti hlavy, úzkosti
  • používá se na záněty – uší, žaludku
  • pomáhá při průjmech
  • léči špatně se hojící rány

Pěstování

Není náročná na pěstování, potřebuje kyselejší půdu obohacenou dusíkem. Nejlépe se jí daří v oblasti spálenišť.

Lékařství

Vrbka úzkolistá má ceněné vlastnosti. Působí na nervový systém v těle člověka. Odstraňuje pocit psychického napětí, používá se k prohloubení spánku. Taktéž se hojně využívá k léčbě zánětu trávicího ústrojí. Má vnitřní i vnější užití. Většinou se z listů připravuje čaj, jež má tlumící účinky. Její odvary jsou účinnější než odvary z dubové kúry.

Sběr a skladování

Sbírají se hlavně listy této bylinky, jež obsahují mnoho užitečných látek, a to nejlépe na jaře. Málokdy se sbírá květ a oddenek. Usušené listy vydrží i 3 roky v dobře uskladněném prostředí.

Zajímavost

Vrbka úzkolistá se také používá jako afrodiziakum. Začala se také využívat při léčbě rakoviny, ruští vědci našli v jejich květech látky s protirakovinným účinkem. Hojně se využívá v kuchyni, mladé výhonky a měkké části lodyhy slouží jako náhražka chřestu. Z listů můžeme připravit salát nebo dokonce zelí. Ze sušených kořenů se dříve mlela mouka.