Šafrán setý

Šafrán setý (Crocus sativus L.) patří mezi nejhodnotnější a nejdražší koření na celém světě. Má jedinečnou barvu, chuť i léčivé vlastnosti. Šafrán patří k prvním 14 bylinám z Bible, ale pokud jde o jeho potenciální účinky, stále probíhají studie, které objevují nové a nové léčivé vlastnosti. Šafrán je tedy nejen všestranným kořením, také posiluje srdce a mysl již celá staletí.

Léčebné účinky

• Posiluje kardiovaskulární zdraví.
• Léčí erektilní dysfunkci.
• Působí jako afrodiziakum.
• Je přírodním lékem proti rakovině.
• Zmírňuje příznaky premenstruačního syndromu.
• Navozuje pocit sytosti, čímž napomáhá při hubnutí.
• Léčí únavu a deprese.

Použití a přípravky

Ze šafránu se používají ke konzumaci čnělky (nesprávně blizny) uvnitř květu. Šafrán je velmi chutný a aromatický, s kořeněnou, štiplavou a mírně hořkou chutí. Zachutnají vám v rýžových pokrmech, stejně jako se zeleninou, masem, mořskými živočichy, drůbežím a pečenými výrobky. Přidávají ostrou, téměř lékařskou chuť a krásnou žlutooranžovou barvu.

Dva gramy šafránu obsahují okolo:

• 6 kalorií,
• 1,3 g sacharidů,
• 0,2 g bílkovin,
• 0,1 g tuku,
• 0,1 g vlákniny,
• 0,6 mg manganu,
• 1,6 mg vitamínu C,
• 5,3 mg hořčíku,
• 0,2 mg železa,
• 5 mg fosforu,
• 34,5 mg draslíku.

Egyptští léčitelé ho používali k léčbě gastrointestinálních onemocnění a v římských dobách byla používána k podpoře hojení ran a zmírnění potíží horních dýchacích cest. V poslední době se používá jako protizánětlivé a protinádorové činidlo a také se zkoumá při léčbě kognitivních defektů. Jiné použití šafránu v tradiční medicíně zahrnuje jeho využití při léčbě křeče, horečky, nachlazení, bronchitidy a nespavosti. V lidové a ájurvédské medicíně byl používán jako expektorant, sedativní, antiastmatický, adaptogenní, emmenagogový a v různých opiátových přípravcích pro úlevu bolesti v 16. – 19. století.

Sušené šafránové čnělky má velký význam při výrobě kosmetiky, farmaceutického průmyslu a průmyslu textilního barviva.

Ve Švédsku se šafrán přidává na den sv. Lucie do tradiční buchty.

O šafránu

Šafrán setý (Crocus sativus L.) pochází z jižní Evropy a dnes se pěstuje v mnoha zemích, především v Itálii, Francii, Španělsku, Íránu, Řecku, Turecku a v indickém státu Kašmír. Šafrán je typický pro své krásné fialové květy, které produkuje na podzim. Tyto květy obsahují právě ty ceněné čnělky, které jsou dlouhé asi 2-3 cm a používají se zejména v kuchyni.

Lidé by chtěli rozšířit pěstování šafránu po celé Evropě, ale vysoké náklady na práci při sběru a nízké výnosy na rostlinu udržují zásoby šafránu výrazně pod poptávkou. Přesto je však nabídka dostatečná, aby došlo k pokrytí významných příležitostí, jako je den sv. Lucie ve Švédsku a vánoční slavnosti v Provence. K výrobě jednoho kilogramu sušeného koření je zapotřebí 100 000 ručně sbíraných květin.

Jedlou částí šafránu je dlouhý, tenký stonek uvnitř květiny. Hlavními dodavately z Evropy jsou Španělé z oblasti La Mancha. Asijští producenti jsou zejména v Číně (nazývaní safalan), Kašmíru (kesar) a Íránu (zafran). V průběhu celé historie byl šafrán dostupný jako pozemní rostlina, za kterou není možná plnohodnotná náhrada. Kvůli jeho vysoké ceně ale dochází k pokusům o imitaci šafránu. Při výběru proto dávejte pozor na koření s názvem saflor, které je levnější náhradou šafránu.

Potenciální vedlejší účinky

Kombinace šafránu s jinými bylinami nebo doplňky s hypotenzními schopnostmi může zvýšit riziko hypotenze. Některé z těchto bylin a doplňků jsou například rybí tuk, právenka latnatá, proteinové peptidy, řemdihák plstnatý, koenzym Q10, arginin, kopřiva dvoudomá, kustovnice a theanin. Vedlejší účinky zahrnují:

• žlutá pigmentace kůže,
• zvracení,
• krvavý průjem,
• necitlivost,
• a další.

Domácí recepty

• Čaj pro uklidnění nervů a proti stresu: horkou vodou zalijeme 3 čnělky sušené bylinky a budeme louhovat pár minut. Pro chuť čaj osladíme medem.
• Odvar z šafránu pro zářivé vlasy: rozpustíme špetku šafránu v půl litru vařicí vody. Necháme vychladnout a vlasy odvarem opláchneme. Vlasy necháme volně oschnout. Není vhodné fénovat.