Jde o takovou chudou příbuznou známější Prvosenky jarní (Primula veris L.). Na mnoha místech přitom bývá k vidění častěji a můžete si ji předpěstovat třeba i ve studeném pařeništi. Prvosenku vyšší (Primula elatior) se zkrátka vyplatí znát.
Léčivé účinky
- rozpouští hleny
- pomáhá při vykašlávání
- Expektorantní a protizánětlivé účinky: Prvosenka je často využívána při léčbě respiračních problémů, jako jsou kašel, bronchitida a astma.
- Podpora imunitního systému: Díky vysokému obsahu vitamínu C může prvosenka podporovat imunitní systém a pomáhat tělu v boji proti infekcím.
- Uklidňující účinky: Některé studie naznačují, že prvosenka může mít uklidňující účinky, což může být užitečné pro osoby trpící nespavostí nebo stresem.
- Antioxidantní vlastnosti: Flavonoidy obsažené v prvosenkách mají antioxidantní vlastnosti, které mohou pomoci chránit buňky před poškozením způsobeným volnými radikály
Použití
Právě pro pomoc při vlhkém kašli je tato bylinka v lékařství využívána nejčastěji. V lidovém léčitelství byla prvosenka vyšší předepisována také při kataru průdušek, při chorobách močového ústrojí a revmatismu. V čajových směsích pak podporuje pocení a rychlejší vylučování škodlivých látek z těla.
U prvosenky vyšší je z obsahových látek ceněn zejména éterický olej, získávaný z jejích oddenků a kořenů, a pak methyl-ester kyselin salicylové z téhož zdroje. Květy pak mohou nabídnout zejména saponiny (primulagenin A, kyselina primulová a privorogenin A a B), flavonoidní glykosidy a leukoanthocyanidiny.
Ve volné přírodě je u nás možné sbírat pouze nadzemní části byliny, kořeny a oddenky jsou přísně chráněné, za jejich sběr hrozí vysoká pokuta, nehledě na ničení cenných přírodních lokalit. Chcete-li sbírat i podzemní části, nevyhnete se umělému pěstování této byliny. Skvěle se jí daří třeba ve studeném skleníku nebo pařeništi.
O prvosence vyšší
Prvosenka vyšší je rozšířena po celé Evropě a Asii, a to zejména ve vlhkých horských a podhorských oblastech. Narazit však můžeme i na prvosenkové porosty v listnatých lesích či v pásech křovin na úbočích kopů. Seberete-li v květnu a červnu semena, poroste vám v chladnějších polohách i na záhonku
Od známější prvosenky jarní poznáte prvosenku vyšší zejména podle větších květů světlejší barvy. Květy vyrůstají z přízemní růžice listů. V mládí jsou svraskalé a podvinuté, později se narovnávají. Na rubu jsou šedozelené, podlouhlé, vpředu zaokrouhlené, na druhém konci se pak zužují do křídlatého řapíku. Celý okraj je vroubkovaný.
Stonek je bezlistý a může dorůst výšky až 30 centimetrů. Na svém vrcholu nese okolík květů, se srostlým, hranatě válcovitým kalichem s pěti zuby. Trubka květu vyčnívá z kalichu jen minimálně. Plodem je válcovitá tobolka.
Květ je k vidění v dubnu a květnu, plody pak přibližně o měsíc později. Na mnoha lokalitách však vydrží hnědé tobolky až do července. Správný čas pro sběr oddenků a kořenů je pak buď v době kvetení, nebo až na počátku zimy. Tehdy je v oddenků maximum účinných látek. Květy i kořeny sušíme pomalu na tmavém místě, a to při teplotě maximálně 40°C. Vyšší teplota zničí účinné látky v nich.
Čaj z prvosenky pro lepší odkašlávání…
15 gramů sušeného oddenku povaříme 3 minuty ve dvou šálcích vody. Necháme vychladnout, přecedíme a užíváme „velkého panáka“ 3x denně. Máme-li květy, přelijeme dvě lžičky vodou o teplotě 80°C, po deseti minutách scedíme a vypijeme. Užíváme 2x denně.
