Pepřovník černý

Pepřovník černý (Piper nigrum) by podle srdčitých listů poznal málokdo. Ovšem jeho plody, to už je jiná. Jde o populární černý, bílý a zelený pepř. Jinými slovy o plody, sklizené v různém stádiu zralosti. Používáme ho zejména jako koření, své uplatnění však najde i v lidovém léčitelství.

Léčivé účinky

Hlavní účinnou látkou, obsaženou v plodech pepřovníku černého, je alkaloid piperin. Právě on je zodpovědný za onu typickou štiplavost a chuť pepře jak takovou. Může se chlubit celou řadou pozitivních účinků:

• Pozitivní účinek na potlačení oxidativního stresu.
• Působení proti vzniku nádorových onemocnění.
• Kladný vliv metabolizaci a vstřebávání různých léčiv.
• Příznivě působí na gastrointestinální trakt (urychluje peristaltiku apod.).
• Může mít pozitivní vliv na plodnost.
• Podporuje chuť k jídlu.
• Má stimulační a močopudný účinek.
• Pomáhá proti plynatosti.
• Působí proti parazitům.
• Léčí některé potíže ústní dutiny, zejména záněty a infekce dásní.
• Při zevním použití léčí některá kožní onemocnění.
• Podle ajurvédy pomáhá rovněž při zahlenění organismu, dýchacích potížích apod. Může také sloužit k pročištění střev.

Dříve byl černý pepř považován rovněž za afrodiziakum. To se puritánské Evropě nelíbilo a v klášterech byl proto hojně nahrazován drmkem (Vitex agnus castus), nazývaným také mnišský pepř. Ten měl žádostivost naopak potlačovat.

Použití a přípravky

Nejčastěji se používá jako koření. Sklizené zralé bobule zbavené slupky jsou prodávány jako bílý pepř, nedozrálé fermentované bobule jsou pepřem černým a konečně rychle usušené nezralé plody bývají k dostání jako pepř zelený. Naopak populární růžový pepř je plodem zcela jiné rostliny, a to pepřovníku (nebo také pepřovce) brazilského (Schinus terebinthifolius).

Černý pepř dokáže značně podpořit zejména chuť k jídlu. V organismu se snadno vstřebává. Kromě toho může nabídnout i stimulační a močopudné účinky. Právě proto se přidává zejména k zelenině a masům – pomáhá tělu s jejich trávením. Perfektní je zejména pro trávení tuků.

Pokud potřebujete podpořit chuť k jídlu, je vhodné každé ráno užít lžičku podrceného pepře, smíchanou s velkou lžící medu. To utlumí jeho štiplavost, navíc med může nabídnou spoustu pozitivních účinků. Může tak pomoci i lidem, kteří trpí častými bolestmi břicha (dříve byl užíván i jako lék na chronickou úplavici).

Čaj z černého pepře pak organismus zahřívá a pomáhá při onemocněních dýchacích cest, spojeným s vyšší sekrecí hlenu. Čaj připravíme snadno. 15 kuliček černého pepře zalijeme dvěma šálky horké vody a vaříme tak dlouho, dokud se objem tekutiny nezredukujeme na polovinu. Scedíme a vypijeme. Čaj z černého pepře si dopřáváme 2-3x denně až do vymizení problémů. Pro lepší chuť ho můžete vylepšit nerafinovaným cukrem.

Stejný čaj pomáhá i při problémech s dásněmi, tentokrát však nepřislazený. Lze ho kloktat, vyplachovat s ním ústní dutinu nebo ho použít ve formě obkladů na bolavá místa. Užíváme několikrát denně. A pomoci může i při ekzémech  a kopřivce, tentokrát ve formě vnějšího obkladu. Ten přiložíme teplý na postižené místo a 15-20 minut ponecháme. Opakujeme 3x denně.

A stejný čaj, užívaný 4x denně, se v Indii používá i pro léčení horečky a onemocnění, spojených s vyšší sekrecí hlenu. Jako prevence proti nachlazení se pak používá mletý černý pepř, smíchaný s jogurtem  a přislazený palmovým cukrem. Tato směs dokáže potlačit i samotné počátky nachlazení.

Olej z černého pepře

Z plodů černého pepře je rovněž možné lisovat i olej. Ten obsahuje celou řadu cenných látek, zejména pak: éterické oleje, piperin, mastné oleje, škrob, sacharidy, enzymy, pirolín, chavicín, pryskyřice, dipenteny, pineny, carreny a také spoustu minerálů a vitamínů. Je třeba jmenovat zejména vápník, mangan, draslík, selen, železo, fosfor, vitamin K a beta karoten.

Užívá se v kuchyni k dochucení masových a zeleninových pokrmů. Má však příznivé účinky i na nervový systém, trávení, endokrinní a vylučovací systém a působí i jako antioxidant. Aplikace pod jazyk pak podle některých studií může pomoci abstinujícím kuřákům překonat chuť na cigaretu. Zevně ho lze používat při obdobných potížích jako čaj z černého pepře, tedy zejména na nejrůznější ekzémy, kopřivku apod.

O pepřovníku černém

Jde o stálezelenou popínavou rostlinu, jež našim českým očím může vzdáleně připomíná chmel. Za optimálních podmínek dorůstá až 15 metrů délky a dožívá se i přes 60 let. Svůj původ má v Indii a první doložené záznamy o jeho pěstování jsou starší 3 000 let.

Do Evropy přivezl pepř poprvé Alexandr Veliký, ovšem jeho pravý boom nastal až během námořních výprav. Tehdy se toto koření doslova vyvažovalo zlatem, časem však jeho cena klesla. První ucelený popis rostliny se pak objevil ve vyprávění Marca Pola.

Dnes je používán velmi hojně, přesto však existují národy, které ho užívají více než jiné. Typické je to například pro Indii, z evropských zemí pak lze jmenovat zejména Bulharsko. Dříve se pepř přidával i do perníků, dnes se pro výrobu sladkých jídel již nepoužívá.

V kuchyni se nejčastěji používá černý pepř, hned po něm následuje oblíbená směs barevných pepřů. Z plodů pepřovníku černého se pak nejkratší trvanlivostí chlubí pepř zelený.

Kontraindikace

Vnější užití není doporučováno těhotným a kojícím ženám a dětem do 15 let věku. Lidé  s žaludečními obtížemi by měli být při aplikaci černého pepře opatrní, některé potíže může naopak zhoršit (chronické záněty střev, žaludeční a stření vředy apod.). Ajurvéda pak nedoporučuje dlouhodobé užívání pepře ve zvýšené míře studentům a vůbec všem lidem, kteří si zakládají na dobré paměti.