Orlíček obecný

Orlíček obecný (Aquilegia vulgarit) je pojmenován podle zakřivených nektarových ostruzích připomínající orlův zobák nebo dráp. Také latinský název Aquilegie je údajně odvozen z latinského slova „aquila“, což znamená orel. Jméno může také pocházet z latinských slov „aquam legere“ (shromažďovat vodu), které odkazují na tvar květiny (jsou ve tvaru lžíce), kde se sbírá vlhkost.

Léčivé účinky

• Používá se ke snížení vysoké horečky.
• Léčí chronickou rýmu.
• Uvolňuje zduřelé lymfatické uzliny v krku.
• Používá se k léčbě jater, žloutenky a žlučníku.
• Má pozitivní vliv na močové ústrojí.
• Má adstringentní a antiseptické vlastnosti.
• Používá se k čištění ran.
• Léčí ekzém a urychluje hojení ran a řezů.

Použití a přípravky

Z rostliny se používají kořeny, listy, květiny a semena. Orlíček je považován za náboženský symbol čistoty a je často zobrazován na malbách spolu s Pannou Marií. Tradičně byla rostlina považována za posvátnou bohyni Venuši.

Je známo, že rostlina byla od středověku používána jako bylinná léčivka a že byla používána jako lék na mnoho onemocnění, jako je vysoká horečka kvůli infekčním onemocněním, chronická rýma, hemoptýza (vykašlávání krve nebo krvavě zbarvený hlen z průdušek) a zvětšené nebo zduřené lymfatické uzliny v krku.

• Z listů se vyrábí mast.
• Semena se suší a drtí na prášek. Využívají se k usmrcení parazitů, jako jsou klíšťata.
• Rostlinu je možné využívat v sušené i čerstvé podobě (v čerstvé podobě v malém množství).
• Odvar ze semen se používá jako bylinný šampon k odstranění vší.

O orlíčku

Orlíček obecný (Aquilegia vulgarit) původně pochází ze střední a jižní Evropy, Asie a severní Afriky. Rostlina byla od středověku pěstována jako ozdobná a léčivá rostlina. Často se vyskytuje v loukách, okrajích lesů, okrajích pláží, příkopů, parcích a kolem starých ruin. Obvykle upřednostňuje suchou a vápenitou půdu.

Orlíček je velmi běžná zahradní rostlina a existuje mnoho kultivarů, které se vyskytují v různých barevných odstínech. V částech severní Ameriky si našel cestu ven ze zahrad a byl naturalizován. Rostliny se množí buď semenem, nebo rozdělením kořenů na jaře.

Orlíček obecný je vytrvalá rostlina, která dorůstá výšky obvykle 30-80 cm. Stonek je vzpřímený, lysý nebo řídce chlupatý a obvykle rozvětvený na vrcholu. Rostlina má dva až pět velkých listů na základně, jsou zelené na horní straně a modro-zelené zespod.

Květy visí samostatně nebo v klastrech na vztyčených stoncích. Jsou velmi výrazné a snadno rozpoznané v zahradách nebo ve volné přírodě. Když jsou v přírodě, květy jsou velké 3-4 cm, jsou modré, růžové nebo bílé. Pěstované odrůdy jsou však velmi barevné. Květy mají příjemnou vůni.

Rostlina kvete od května do června. Po rozkvětu se objevuje ovoce kruhového tvaru složené z pěti karpel, z nichž každé obsahuje četná lesklá tmavě zbarvená semena. Semena se pak šíří větrem.

Dávkování a podání

Dnes se orlíček v západní bylinné medicíně příliš nepoužívá, a když, tak jako adstringent a diuretikum. Rostlina je toxická a není vhodná pro samoléčbu.

Nežádoucí účinky a možné interakce

Orlíček je jedovatá rostlina. Rostlina obsahuje kardiogenní toxiny, které mohou způsobit gastroenteritidu a palpitace srdce.

Požití velkého množství čerstvé bylinky (více než 20 g) může způsobit křeče, dýchací potíže a srdeční slabost. Tyto účinky jsou však krátkodobé. Tyto toxiny jsou zničeny, když jsou rostliny sušeny nebo vystaveny teplu.