Kerblík třebule

Kerblík třebule: Můžete ho znát také pod názvem třebule pravá. Patří mezi oblíbené kuchyňské bylinky, ovšem použít ho lze i v nejrůznějších čajích a dalších léčivých medikamentech podle receptů lidové medicíny.

Léčivé účinky

• pomáhá při nemocech dýchacích cest

• léčí ekzémy a další onemocnění kůže

• chlubí se diuretickým, antioxidačním, choleretickým, antispasmodickým a diaforickým účinkem

• posiluje celkovou imunitu těla

• pomáhá při problémech s trávením

• stimuluje játra a ledviny

• pomáhá proti plynatosti a škytavce

• podporuje chuť k jídlu

• pomáhá arteriální hypertenzi

• potlačuje revmatické obtíže

• zvyšuje produkci mléka u kojících žen

• léčí otoky a hemoroidy

• používá se k léčbě špatně se hojících ran po kousnutí hmyzem

• pomáhá proti nadměrnému pocení

• antihypertenzivní, tonické a protizánětlivé účinky

• působí jako antioxidant

Použití a přípravky

Kerblík třebule je bylinka s extrémně aromatickými listy, plnými mnoha cenných silic. V lidové medicíně je cennou léčivou surovinou, používanou při nemocech dýchacích cest, onemocnění kůže a při trávicích potíží. Používá se k přípravě olejů a mastí, ovšem pohrdnout bychom neměli ani infuzemi, jež se používají jak k pití, tak i k přípravě léčivých obkladů na kůži.

I když léčivé účinky kerblíku jsou známy už od středověku, popularitu si získal teprve v devatenáctém století. Skvěle totiž stimuluje játra a ledviny, dokážete podpořit produkci mléka u kojících žen, účinně stimuluje trávení a léčí nebo alespoň uklidňuje mnoho druhů kožních problémů. Má antihypertenzivní, tonické, antioxidační a samozřejmě i protizánětlivé účinky. Velmi populární je zejména olej z kerblíku třebule.

Léčivou částí kerblíku jsou semena a listy, které obsahují éterický olej, hořčiny a antioxidanty. Dále nesmíme zapomenout ani na karoten a vitamin C. A jsou tu také minerály – vápník, hořčík a železo.

Infuze z kerblíku třebule celkově podporuje trávicí proces, podporuje chuť k jídlu a uvolňuje plyny ve střevech. Pomáhá také proti škytavce a proti usazování škodlivých toxinů ve střevech. Doporučuje se pro onemocnění jater, ale využijete ho i při arteriální hypertenzi či při revmatických obtížích. Kromě toho podle lidové medicíny také zlepšuje fungování ledvin a posiluje celkovou imunitu těla. Využijí ho také kojící ženy, protože stimuluje produkci mléka.

Je-li infuze aplikovaná externě, pak pomáhá s hojením vředů, otoků a hemoroidů. Lze ji aplikovat také na špatně se hojící rány nebo jako obklad na kousnutí hmyzem. Hodí se rovněž k přípravě terapeutické lázně, která reguluje vylučování potu (podobné účinky má také kerblík lesní alias Anthriscus sylvestris).

Olej z kerblíku lze také použít při inhalacích, které jsou nezbytnou součástí léčby při onemocněních dýchacích cest (např. kašel, chřipka, nachlazení, astma apod.). A používá se také jako pomocník při léčbě vnějších i vnitřních zánětů (jako infuze nebo jako obklad, případně obojí dohromady).

Měli byste vědět: dříve se infuze z kerblíku třebule podávaly také při léčbě tuberkulózy.

Kerblík třebule v kuchyni

Tato bylinka se s oblibou používá také jako koření. Její listy v sobě totiž spojují chuť a vůni římského kmínu, anýzu a petrželky. To všechno vám nabídne zároveň. A právě proto se používá zejména v salátech a polévkách a samozřejmě i při přípravě ryb a mořských plodech, stejně jak opři vaření a pečení masa (zejména jehněčího a kozího). Lze ho najít také v některých sýrech.

Kerblík třebule se také velmi dobře hodí do oblíbené polévkové směsi mrkve, celeru, rajčat a zeleného hrášku. Bylina se obvykle přidává až na samém konci přípravy pokrmů. Je to proto, že příliš dlouhé tepelné zpracování může její delikátní chuť zcela zničit. Na druhou stranu konzervace v octě nebo v oleji jim nijak nevadí. Mladé listy rostliny se také v lepších restauracích používají k ozdobení talířů, kde nahrazují mnohem obyčejnější petrželku nebo pažitku. Kerblík třebule tvoří také častou složku středomořských bylinkových směsí. Nejlépe mu to sluší v kombinaci s estragonem, bazalkou, oreganem a tymiánem.

Měli byste vědět: Obzvláště oblíbený je kerblík třebule ve francouzské, anglické, nizozemské německé a italské kuchyni.

Lidové recepty z kerblíku třebule

Infuze z kerblíku třebule

Chcete-li získat infuzi z kerblíku třebule, zalijte jednu polévkovou lžíci byliny jedním, šálkem vroucí vody. Některé recepty lidové medicíny doporučují také horké mléko. Nechte zakryté pokličkou dobu 10 minut, vyluhujte a přeceďte. Infuzi podle potřeby oslaďte medem nebo alespoň nerafinovaným cukrem. Doporučený denní příjem této léčivé tekutiny by neměl překročit 100–150 ml 2-3krát denně.

Používá se při léčbě onemocnění horních cest dýchacích, ale také pro povzbuzení činnosti ledvin a jater nebo jako pomocník pro lepší trávení. Infuzi z kerblíku třebule je možné použít i jako léčivý obklad na špatně se hojící rány, ekzémy, při otocích kloubů apod. obklad by měl na místě zůstat alespoň 30 minut. Opakujte 2-3x denně.

Tinktura z kerblíku třebule

Lze ji vyrobit z jedné hrsti čerstvé byliny a jednoho litru čisté vodky 45% nebo jiné kvalitní pálenky. Po omytí a a dobrém sušení je třeba listy a stonky kerblíku podrtit a vložit do skleněné nádoby. Vše zalijte alkoholem, pevně uzavřete a nechte odležet po dobu 3 týdnů. Po uplynutí této doby směs dobře přeceďte a přelijte do menších lahví. Nechte dozrávat dalších šest měsíců, aby byla infuze maximálně účinná. Užívejte 20-25 kapek před každým jídlem při problémech s trávením.

O kerblíku třebule

Kerblík třebule (Anthriscus cerefolium) druh rostlina z čeledi miříkovitých (Apiaceae). Její domovinou je západní a střední Asie (pravděpodobně Uzbekistán a Kyrgyzstán), později se rozšířila na Kavkaz a do jihovýchodní a střední Evropy. U nás je známý už od středověku . V ČR roste místy planě, a to zejména v nížinách.

Kerblík znali již staří Římané a právě díky ni se rozšířil do dalších částí Evropy (značnou část na tom měli jejich mnohá válečná tažení, díky nimž se kerblík třebule dostal třeba do Británie).

Kerblík třebuli lze zakoupit v květináčích nebo ho vypěstovat na zahradě ze semínek. Ale poroste vám i v truhlíku za oknem – tak je nenáročný. Semena kerblíku se vysévají přímo do země, a to klidně už na začátku jara – nejlépe od konce března. Vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami by měla být 10-15 cm. První sklizeň se odehrává velmi brzy – již 7-8 týdnů po setí.

Doporučujeme proto postupný výsev, abyste měli vždy po ruce dostatek čerstvých mladých listů kerblíku. Pěstování kerblíku je poměrně snadné, proto je až s podivem, jak málo ho lze spatřit v komerčních výsadbách. Pokud si ho pořídíte na zahrádku, určitě nebudete litovat.

Měli byste vědět: Kerblík třebule tvoří nezbytnou součást oblíbené francouzské směsi bylinek zvané fines herbes. Znát ji můžete také pod německým názvem küchenkräuter.

Kontraindikace

Léčivé přípravky založené na kerblíku třebuli jsou uznávány za zcela bezpečné. Prozatím nebyly prokázány žádné možné vedlejší účinky, ani nežádoucí interakce kerblíku s jinými léky. Přesto však doporučujeme opatrnost a to zejména u těhotných a kojících žen a děti do tří let. Poraďte se se svým lékařem předtím, než značte kerblík třebuli nebo přípravky z něj užívat.