Možná tuto rostlinu znáte jako bodlák a vyhýbáte se jí. Ostropestřec si však zaslouží vaši pozornost. Jeho plody byly ceněny už ve starověku, když je využíval starořecký lékař Dioskorides a římský přírodní léčitel Plinius. Pokud vám to nestačí, zkuste se podívat do starých herbářů, kde ostropestřec určitě najdete na čestném místě. Nebojte se jeho složitého názvu – můžete ho skloňovat bez obav: ostropestřec, bez ostropestřce, k ostropestřci…
Složení
- Plod ostropestřce 100%
Nálev a chuť byliny
Ostropestřec je bylina známá svými účinky, a proto není potřeba, aby měla výraznou chuť nebo barvu. Po zalití drcených plodů získáte téměř bílý, jemně zakalený nálev. Chuť je velmi jemná a téměř neznatelná.
Původ byliny
Rostlina ostropestřec mariánský (Silybum marianum) roste přirozeně ve Středomoří, na Kanárských ostrovech a částečně v Asii. Tato rostlina se také uchytila ve střední Evropě, kde ji můžete najít na slunných a chráněných místech v Čechách a na Moravě. Ostropestřec je jedno nebo dvouletá bylina, která dorůstá až 2 metrů a svým vzhledem skutečně připomíná bodlák. Má ostnitě zubaté listy, tmavě červené až fialové květy, a její plody jsou malé hnědé nažky o délce necelého centimetru.
Sklízí se pouze nejzralejší semena, obvykle koncem léta. Tyto semena se suší a následně se používají k výrobě olejů, tablet, tinktur a mariánského čaje.
Ostropestřec je znám a využíván více než 2 tisíce let. Jeho užívání doporučovali již starořecký lékař Dioskorides a římský přírodní léčitel Plinius.
Návod na přípravu
- Zalijte ostropestřec vodou o teplotě 40 °C v poměru 1 čajová lžička na 1,5-2 dl.
- Pro přípravu čaje v konvici přidejte 1 lžičku navíc.
- Nechte louhovat 6 minut, poté přeceďte.
Ostropestřec je možné také konzumovat přímo.
