Čertkus luční

Čertkus luční (Succisa pratensis) má původ svého jména až úplně vespod – uhnilý oddenek vypadá, jako by ho někdo ukousnul, někdo, kdo se dostane kamkoli: čert! I anglický a německý název pro tuto rostlinu odkazují na čertovo přičinění („Devil´s-bit“ nebo „Teufelabiss“).

Léčivé účinky

• Používal se k léčbě svrabů a vnějších ran.
• Byl taktéž pomocníkem u jedovatých kousnutí hmyzem, kožního onemocnění.
• Působil jako lék na epilepsii a kapavku.
• Věřilo se také, že léčí mor.
• Léčí kašel, bolesti v krku, bronchitidu, horečky a vnitřní zánět.

Použití a přípravky

Jedná se především o oddenek, který se používá v bylinné medicíně, někdy je ale možné použít také listy a květiny.

• Oddenky se sbírají na jaře nebo po květu na podzim.
• Listy a květy se sbírají v době rozkvětu rostliny (srpen až září).
• Používá se v čerstvé i sušené podobě.

Čertkus luční obsahuje taniny, saponiny, glykosidy, škrob, kyselinu kávovou a minerální soli.

Legenda o jménu

Rostlina byla dříve známá latinským názvem „scabiosa succisa“, která odkazuje na to, jak byla bylina používána v minulosti k léčbě svrabů (svědivé kožní infekce způsobené roztoči). „Succisa“ znamená ukousnout nebo odříznout a odkazuje na tvar kořene. Jméno pochází z folklóru, který říká, že se ďábel tak rozrušil nad léčebnými vlastnostmi rostliny, že ukousl kořen, a rostlina ztratila svou moc uzdravovat.

Historické použití

Tato bylina byla pravděpodobně nejprve používána jako bylinná medicína v Evropě ve středověku a alespoň na chvíli se jí podařilo získat skvělou pověst jako léčivé rostliny. V té době byla tato rostlina známá pod názvem „herba scabiosa“, což znamená „rostlina na svrab“.

Současné použití

Čertkus luční byl používán jako léčivá bylina až do roku 1900, ale zřídka se používá v moderní rostlinné medicíně.

Tlusté, lesklé listy byly kdysi používány k barvení vlny na zelenou barvu.

Nebyly provedeny žádné vědecké studie, které by prokazovaly, že bylina má nějaký léčivý účinek, ale to nutně neznamená, že bylinka nemůže být použita jako léčivá bylina. Mezitím musí být rostlina posouzena na základě své historie a tradičního používání.

Zajímavost

Čertkus je rostlina, která je v České republice velice důležitá pro hnědáska chrastavcového. Tento motýl patří k nejohroženějším druhům Evropy. Hnědásek klade v ČR svá vajíčka pouze na listy čertkusu. Housenky se líhnou v létě a živí se listy čertkusu. V zimě se kuklí přímo na listech a na jaře dokončují svůj vývoj.

O čertkusu

Čertkus luční (Succisa pratensis) roste divoce v Evropě, severní Africe a západní Sibiři. Byl představen také v severovýchodní Severní Americe, kde byl naturalizován a stal se součástí divoké přírody. Rostlina většinou preferuje vlhké stanoviště v otevřených lesních porostech, loukách, skalnatých březích, mořicích a bažinách. Zřídka se nachází nad lesní linií (geografická hranice, nad kterou stromy nemohou růst).

Čertkus luční je křehká rostlina z řádu Dipsacaceae, čeleď Caprifoliaceae. Dosahuje výšky obvykle 25 až 60 cm a má krátké a tlusté oddenky, které končí náhle, jako kdyby byly uřezané nebo ukousnuté. Holé stonky mají málo listů, které jsou užší než základní listy, a jsou ozubené nebo laločnaté. Květy sedí na dlouhých stoncích a jsou modré nebo fialově modré (zřídka růžové nebo bílé). Plody, které jsou dlouhé 5 mm, zahrnují chlupaté ořechy. Rostlina kvete od srpna do září.

Dávkování a podání

Chcete-li udělat čaj, vezměte 1 až 2 g sušeného, drceného kořene a zalijte jej šálkem horké vody. Může se užívat třikrát až čtyřikrát denně.

Tinktura se často připravuje z 1 části sušených a nakrájených kořenů na 10 dílů 60 % alkoholu.

Možné nežádoucí účinky a interakce

Zdá se, že nejsou k dispozici žádné informace ohledně vedlejších účinků nebo kontraindikací čertkusu. Riziko spojené s použitím bylin v rozumných dávkách se považuje za nepravděpodobné.