Černohlávek obecný, latinsky Prunella vulgaris, je vytrvalá léčivá bylina s tenkým větveným oddenkem, ze kterého vyrůstá lysá chlupatá čtyřhranná 5-30 cm vysoká lodyha. Listy jsou řapíkaté, křížmostojné, květy mohou být fialové, růžové, vzácně bílé. Jsou pyskaté s pětizubým kalichem a pětičetnou korunou. Patří mezi hluchavkovité. Obsahuje třísloviny, hořčinu a silici.
Výskyt
Černohlávek se většinou vyskytuje v nížinách, loukách, pastvinách, stráních, na polích, na březích vod a v řídkých lesích. Nalezneme ho jak v Evropě, tak i v Severní a Jižní Americe, Asii a Austrálii.
Léčivé účinky
- má dezinfekční účinky
- má protizánětlivé účinky
- působí na průjmy, žaludeční a střevní potíže
- používá se na špatně se hojící rány
- zastavuje krvácení
- používá se při nachlazení a chřipce
- má protiplísňové účinky
Pěstování
Černohlávek obecný není náročná bylina, jeho kořeny spadají těsně pod povrch, tudíž je vhodný pro pěstování s vysokými rostlinami, jejichž kořeny jsou hluboko pod povrchem.
Lékařství
Nejvíce využívaná část rostliny je kvetoucí nať – můžeme ji užívat jak čerstvou, tak i sušenou. Dříve se používal jako kloktadlo proti záškrtu. Spolu s ostropestřcem mariánským se používá na očistu jater. Často jej využívají sportovci na uvolnění svalů formou koupele. Černohlávek také mírní množení viru HIV, tudíž zmírňuje nemoc AIDS.
Černohlávek v kuchyni
I v kuchyni má své uplatnění. Používá se jako netradiční surovina, která se přidává do různých jarních salátů, karbanátků či sekaných.
Sběr a skladování
Sbírá se květ, kořen, nať i list. Kořen se rozkrájí na kousky, suší se v tmavém místě, při umělém teple nesmí teplota přesáhnout 50ºC. Skladujeme jej na suchém, stinném místě v pevně uzavřené nádobě. Tento kořen se sbírá v září až říjnu, květ v rozkvětu a list s natí od července do září.
