Kolik druhů mateřídoušek v ČR vlastně máme?

Prakticky každá učebnice nebo knížka o bylinkách hovoří především o mateřídoušce obecné (Thymus serpyllum L.). V naší volné přírodě se však vyskytuje mateřídoušek mnohem víc. Pojďme si je nyní krátce představit!

I když podle průzkumů mají různé druhy mateřídoušek odlišný poměr účinných látek, ve výkupu bylin se mateřídoušky jedna od druhé nerozlišují. Nemusíte to tedy dělat ani vy. Přesto je však dobré vědět, s kým máte aktuálně v bylinkovém košíku tu čest.

Mateřídouška časná (Thymus praecox)

Podle jednotné velikosti či tvaru listů ji nepoznáte. Dobrým poznávacím znamení je to, že se jejich velikost směrem ke každému vrcholu keříku zvětšuje. Nahoře jsou ty největší téměř okrouhlého tvaru, prostředek lodyhy zdobí menší, stále ještě okrouhlé a spodní třetina je olistěna drobnými kopinatými lístky. Roste zejména na stepních, skalnatých pahorcích.

Mateřídouška karpatská (Thymus carpaticus)

Dívejte se na postranní žilky na listech – jsou stejně široké a na špičce listu se spojují. Oproti jiným mateřídouškám má ta karpatská velmi lesklé, skoro až kožovité listy, žilnatina bývá viditelná na první pohled.

Mateřídouška trsnatá (Thymus caespitosus)

Tato mateřídouška má většinu listů jako vykrojených podle jediné šablony jen ty, rostoucí nejblíže u země, bývají o něco drobnější a méně barevně výrazné, vejčité nebo podlouhle vejčité. Jsou řídce pokryté chloupky. Roste na stepních stráních.

Mateřídouška Kristova (Thymus kristii WEBER)

Listy jsou velmi tuhé, kopisťovité nebo podlouhlé. Je statnější než jiné mateřídoušky, více však polehává. Najdeme ji zejména na písčinách.

Mateřídouška obecná (Thymus serpyllum L.)

Poznáte ji podle dlouhých plazivých lodyh s drobnými tuhými čárkovitými až oválnými listy. Listy i lodyhy jsou zcela lysé, s jemným ochlupení pouze na řapíku. Velikost mívají velmi podobnou.

Mateřídouška Marschallova (Thymus marshallianus WILLD)

Přisedlé nebo krátce řapíkaté lístky stejné velikosti a tvaru. Lodyhy jsou téměř přímé, což mateřídoušce Marschallově pomáhá přežít na písčitých půdách a stepních stráních.

Mateřídouška olysalá (Thymus glabrescens WILD)

Další druh mateřídoušky s nestejně velkými listy. V dolní části lodyh jsou drobné, směrem k vrcholu jejich velikost narůstá. Na vrchol lodyhy mohou tak mít i víc než dvojnásobnou velikost. Jde o mateřídoušku značně poléhavou, rostoucí převážně na stepních stráních.

Mateřídouška panonská (Thymus pannonicus ALL)

Mateřídouška se stejnoměrným tvarem listů. Přisedlé nebo krátce řapíkaté se prozradí kopinatým až podlouhlým tvarem. Lodyhy jsou vzpřímené nebo vzpřímeně stoupavé, poměrně robustní. Najdete je zejména na teplých stepních stráních.

Mateřídouška rakouská (Thymus austriacus BERNH.)

Listy nestejné velikosti  tvaru. Listy jsou podlouhlé až podlouhle obvejčité. Směrem k vrcholu opět dorůstají výrazně větší velkosti. Jejím domovem jsou zejména stepní stráně.

Mateřídouška Froelichova (Thymus froelichianus OPIZ)

Vejčité až široce vejčité list narostlé ve stejné velikosti – tak vypadá mateřídouška Froelichova. Nejtypičtější jsou však pro ni 0,5-2mm dlouhé chloupky. Statné poléhavě-stoupavé lodyhy milují zejména vápenité půdy, klidně přímo vápencové skály.

Mateřídouška polejovitá (Thymus pulegioides I.)

Vejčité až široce vejčité listy s výraznou žilnatinou, řapíkaté a tenké. Jsou stejně velké, pouze květonosné lodyhy mají ve spodní části lístky drobnější. Tyto mateřídouškové lodyhy jsou přímé nebo vzpřímeně stoupavé. Roste zejména v podhorských a chlumních oblastech.

Mateřídouška alpská (Thymus alpestris TAUSCH)

Značně tuhé, obvejčité až okrouhlé listy, zvětšující svou velikost směrem k vrcholu – tak se sběračům představí mateřídouška alpská. Jde o drobné, nízké a plazivé rostliny, u nás poměrně vzácné. Rostou zejména na alpínských loukách a na jiných místech ve vysokých horských oblastech.