Nejdříve bychom si vlastně měli vysvětlit, co to ty herbální čaje jsou. Obvykle je nazýváme spíše bylinkové čaje , a jde vlastně o výluhy nejrůznějších aromatických rostlin a bylin. Ty se užívají zejména pro své léčivé, ale i uklidňující nebo osvěžující účinky.
Lze je podávat teplé i studené a mnohdy tvoří vhodnou alternativu k pití oblíbených, ovšem ne vždy zdraví prospívajících kofeinových nápojů. Pokud bychom ovšem zabrousili do úplných počátků slova čaj, pak bychom zjistili, že by takto měly být označovány pouze nápoje, získávané louhováním rostliny čajovník čínský (Camelia sinensis). Postupem času se však tento výraz přenesl na všechny nápoje, získávané výluhem z bylin.
První velký herbář bylinných čajů pochází už ze 17. století
A ještě jeden zajímavý výlet do minulosti si neodpustíme. Věděli jste, že první bylinkovo – lékařský spis, zaměřený na výrobu a použití herbálních čajů, vznikl už před čtyřmi stoletími? Stál za ním Nikolas Culpeper (1616 – 1654). Šlo o anglického lékaře, lékárníka, botanika a astrologa. Jeho kniha nesla jednoduchý název Souhrnný bylinář a dodnes si v ní můžete zalistovat a vybrat si ze stovek receptů na herbální čaje.
Pan Culpeper si dal na její tvorbě opravdu záležet, nevynechal žádnou bylinku z těch, které se v té době k výrobě herbálních čajů běžně používaly. Věnoval se i tomu, jak by se měly jednotlivé bylinky správně používat pro léčbu nejrůznějších onemocnění. Není divu, vždyť ve své době působil ve farnosti Spitalfields (Londýn) a při léčbě pacientů své lékárenské i astrologické znalosti hojně uplatňoval. Jeho současníci však Souhrnný bylinář nepřijali s příliš velkým nadšením. A Culpeper byl dokonce po velmi dlouhou dobu (i po své smrti) považován za radikála.
V herbálních čajích se používají nejenom listy a květy, ale také kořeny či plody
Bylinkový čaj si nejčastěji představuje jako takový, který jsme připravili z jedné nebo dvou lžiček jemně nařezaných bylinek, jež se následně po deset minut louhovaly. Ovšem pro přípravu herbálních čajů lze použít prakticky vše – kůru, květy, stonky, kořeny, plody a samozřejmě i semena.
Tuhé části rostliny (kořen, kůra a semena) však vyžadují pečlivější přípravu. Zpravidla jim nestačí jen zalití horkou vodou, ale musí se nejméně 10 nebo ještě lépe 15 minut povařit (vše záleží na druhu používané rostliny) a poté nechat alespoň částečně zchladnout. Teprve poté je lze pít. Jejich příprava je tedy o něco náročnější, nabízené pozitivní účinky však za ni rozhodně stojí.
Měli byste vědět: Většina herbálních čajů neobsahuje kofein. Výjimku tvoří jen ty, vyrobené z větviček a listů cesmíny paraguayské. U nás je tato půvabná kráska k dostání jako yerba maté nebo také jednoduše maté.
Nejoblíbenější kořeny v herbálních čajích
Když se na kořen podíváme, zjistíme, že jde vlastně o takovou pupeční šňůru celé rostliny. Dokáží listům a stonkům předat vodu a výživu, jež před tím načerpaly ze země. V jejich silné vláknité struktuře proto velmi často najdeme opravdu pozoruhodné množství nejrůznějších zdraví prospěšných sloučenin, díky nimž bychom je při přípravě herbálních čajů rozhodně neměli vynechávat.
Kořen lopuchu na zažívání i bolesti kloubů
Lopuch (Arctium) je v současné době v bylinkářství používán jen málo. Známe ho zejména jako užitečnou přísadu do oplachů na vlasy. Ovšem jeho kůlový kořen, který může dosáhnout délky až 60 centimetrů, v sobě obsahuje ceněný inulin. Ten podporuje přirozenou a zdravou probiotiku v tlustém střevě. I proto se lopuch často používá při léčbě akné. Dále pak představuje účinný prostředek pro čištění krve a vylučování moči. Pomáhá rovněž při bolestech kloubů, je neocenitelný při pročišťování a regeneraci jater a proto ho čas od času najdeme i v populárních detoxikačních čajích.
Zázvor jako protizánětlivé a detoxikační činidlo
To zázvor lékařský (Zingiber officinale) nacházíme na bylinkových poličkách nepoměrně častěji. Pomáhá při léčbě chřipky nachlazení, protože podporuje naši imunitu a v organismu působí také protizánětlivě. Při stimulaci krevního oběhu, spojenou s pročištěním lymfatického systému, je ceněn také jeho vysoký obsah terpenů a esenciálního oleje. Využijete ho proto kromě nachlazení i při trávících potížích a očistě těla.
Čekanka s množstvím prospěšné vlákniny
Čekanka (Cichorium intybus) je ceněna zejména pro vysoký obsah inulinu (prospěšné vlákniny), jíž v jejím kořeni najdeme. Podporuje trávení, a kromě toho také detoxikuje a pročišťuje organismus. Působí protizánětlivě, zklidňuje a uplatní se i při léčbě artritidy. A pokud najdeme inulin z čekanky v potravinách, pak je tu právě kvůli svým vynikajícím probiotickým účinkům.
Lékořice pomůže s respiračními onemocnění
Pokud vám někdy herbální čaj chutnal sladce, dost možná v něm byla právě lékořice lysá (Glycyrrhiza glabra). Je ceněná zejména při nachlazení a respiračních potížích, ovšem dokáže zklidnit i zánět sliznic a leckdy i plic. A stejně účinná je i při potlačení nejrůznějších trávících problémů a těch, které dokáží potrápit vaše střeva. A užívat ji můžete i jenom tak – jako tonikum pro dobrou náladu, které vám navíc pomůže s pročištěním organismu.
Pampeliška a její vliv na trávení
A poslední položkou v naší „silné herbální pětce“ je i pampeliška lékařská – (Taraxacum officinale). Kořen pampelišky je ceněn zejména pro své protizánětlivé účinky. Pomáhá také proti bolesti a otokům. A v neposlední řadě skvěle podporuje i přátelské bakterie v našich střevech.
