Hřebíčkovec kořenný: Plody hřebíčkovce známe kuchyni velmi dobře jako hřebíčky. Neslouží však jen k dochucení sladkých pokrmů nebo svátečních nápojů. Mohou se chlubit i množstvím cenných léčivých účinků.
- lokální anestetické a antiseptické účinky
- působí proti bolesti (využití zejména v zubním lékařství)
- tlumí citlivost i bolestivost zubního nervu
- dezinfikuje dýchací cesty
- léčí záněty dolních cest dýchacích (zejména průdušek)
- působí antirevmaticky
- povzbuzuje srdeční činnost
Použití a přípravky
Hřebíček se velmi často používá ve formě tinktur či mastí. Vnitřní užití ve formě čajů, případně suchého koření přidávaného do jídla, je do určité míry omezeno jeho mírně dráždivými účinky. Citlivým osobám nemusí jeho zvýšená konzumace dělat dobře.
Může se pyšnit zejména výraznými desinfekčními účinky, kombinovanými i s částečným lokálním znecitlivěním. Velmi dobře působí zejména při potlačení bolestí zubů. Dokáže ovlivnit zubní nervy a potlačit tak jejich citlivost.
Pro toto použití je vhodná zejména hřebíčková alpa. Dvě lžíce hřebíčků je nutné zalít alpou tak, aby byla zcela ponořeny. Je nutné vzít původní alpu, nikoli tu, která se může chlubit nejrůznějšími příměsemi (např. lesní alpa apod.). Po dvou týdnech je směs připravena k použití. Přeceďte ji a použijte. Je vhodná jako kloktadlo (do sklenice vody nalijte 10-15 kapek), ale i jako obklad. Stačí vzít vatový tampónek, namočit do hřebíčkové alpy a přiložit na postižené místo. Hodit se vám může i při potlačení bolesti dásní, ústních aft apod. Používejte několikrát denně podle potřeby.
Hřebíčková alpa má však i další využití. Lze ji využít zejména k masážím namožených svalů i všude tam, kde se potýkáme se záněty kloubů. V případě nouze ji lze použít i jako tinkturu a nakapat j do vody, určené ke kloktání.
Hřebíčkovou tinkturu vyrobíte ze tří lžic hřebíčku a dvou částí kvalitního alkoholu. Stačí i domácí slivovice, případně vysokoprocentní líh anebo vodka. Koření přelijte a nechte v temnu a chladu dva měsíce odpočívat. Poté přeceďte. Tinkturu užívejte po kapkách. 3x denně 10-15 kapek ve sklenici vody vám pomůže od nejrůznějších zánětů v těle, kvasinkami apod. Tinktura nakapaná do vody, případně přímo aplikovaná na vatový tampónek, může pomoci i s potlačením písní na nohou a dalších mykóz. Nedoporučuje se pouze vnitřní užití (např. i v případě zánětů pohlavního ústrojí).
Vsadit lze i na inhalační působení hřebíčku. V takovém případě dvě lžíce (cca 20 gramů koření) necháme 0 minut povařit v horké vodě. Poté inhalujeme 15 minut a to nejlépe pod ručníkem. Hřebíček pomůže uvolnit horní cesty dýchací a pomáhá i proti nejrůznějším infekcím. Lze opakovat 2-3x denně do vymizení problémů.
Náš tip: Toto použití je vhodné i pro děti. U nich je vhodné nalít odvar do čajové konvice a utěsnit všechny otvory kromě hrdla. Do něj vložte široký papírový kornout a nechte dítě inhalovat z něj. Předejdete tak nebezpečném riziku opaření.
Odvar lze použít i jako kloktadlo, samozřejmě po částečném zchlazení. Pomáhá proti zánětům v dutině ústní a krku. Kloktejte, co nejdéle to půjde a poté tekutinu vyplivněte. Hřebíček vaši ústní dutinu nijak nepodráždí.
Své využití nejde hřebíček i v mastech, a to zejména v těch, působících antirevmaticky. Mast si můžete snadno připravit i doma. Stačí rozpustit sádlo a nasypat do něj hřebíček (na jeden hrnek sádla budete potřebovat asi tři lžíce hřebíčků). Sádlo musí být samozřejmě nesolené. Další den sádlo rozpusťte a přeceďte. Používejte pro masáž postižených kloubů několikrát denně. Hřebíčkovou mast skladujte v lednici.
Stejné účinky má i hřebíčkový olej. Připravuje se velmi podobně jak hřebíčková alpa, vyžaduje však delší dobu odležení. Vybíráme kvalitní olej – nejlépe olivový, případně i kvalitní řepkový nebo slunečnicový (za studena lisovaný). Olej necháme v temnu a chladu odpočívat 4-8 týdnů. Poté přecedíme a používáme k masáži zanícených kloubů nebo namožených svalů.
Ale ceněna nejsou jen sušená poupata. V kosmetice se hojně využívají i listy hřebíčkovce kořenného. Obsahují totiž množství vonných silic, z nichž nejvýznamnější jsou karvakrol a eugenol. Uplatňují se zejména v kosmetice, ale také pro lékařské účely. Ceníme si je kvůli jejich antifungálním, antivirovým, antimikrobiálním a protizánětlivým účinkům. Uplatní se například v boji proti akné nebo zánětlivým kožním onemocněním.
Podle indické ájurvédy také dokáže prášek z hřebíčku pozitivně povzbudit činnost srdečního svalu.
Hojně se používá také v kuchyni. V pokrmech dokáže potěšit svou chutí i velmi silnou vůní. Právě kvůli zachování co nejvíce cenných látek je jeho mletí doporučeno až těsně před použitím do jednotlivých pokrmů. Pokud ho nameleme dopředu, rychle své aroma ztrácí.
Je hojně zastoupen v mnoha známých kořenících směsích. Za všechny jmenujme například indickou garam masalu a kari, případně francouzskou quatre épices. Samostatně pak toto koření uplatníme ve slaných i sladkých pokrmech. Skvělý je zejména v kompotech, teplých nápojích, sušenkách a samozřejmě nesmí chybět ani ve svařeném víně. Hodí se však i k dochucení masa (zejména hovězího), šunky, rýže či zeleninových vývarů.
O hřebíčkovci kořenném
Jde o rostlinu, vlastně vysoký strom, která původně pochází z Moluckých ostrovů (Moluky). Hřebíčkovec kořenný (Syzygium aromaticum syn. Eugenia caryophyllata) patří do velmi silně zastoupeného rodu hřebíčkovců (Syzygium), zahrnujícího okolo 1 000 druhů.
Je vyhledáván zejména pro svá poupata. Ta se ještě nerozvitá suší a následně používají jako dobře známý hřebíček. Dnes je pěstován na mnoha místech v jihovýchodní Asii, ale i v Africe a Střední Americe. Nejvyšší jakost si však stále zachovává hřebíček, který vyrostl ve své původních vlasti na ostrově Ambon v Moluckém souostroví.
A jak poznat kvalitní hřebíček v obchodech? Zaměřte se na barvu jeho hlavičky. Je-li hnědá, pak je všechno v pořádku. Naopak tmavě hnědá až černá značí poupata přesušená a pro použití téměř nevhodná. Přišla totiž o většinu svých aromatických látek a na oplátku nabídnou jen nepříjemnou hořkost.
Aby se mohl hřebíčkovec pochlubit množstvím poupat, potřebuje k tomu stabilní prostředí. Bohaté srážky, celoročně stabilní teplotu okolo 25 °C a nadmořskou výšku ne více než 20 m.n.m. Právě proto se mu nejlépe daří na ostrovech, kde mu tyto podmínky zajišťuje okolní oceán, jehož obrovská masa vody klimatické podmínky v okolí perfektně stabilizuje.
Ve volné přírodě může hřebíček dosáhnout výšky až 20 metrů, ovšem stromy na pasážích mívají výšku jen čtvrtinou – kvůli snadné sklizni. Typické jsou pro něj kožovité listy (klínovité u báze) rostoucí v kuželovité symetrické koruně. Mohou se chlubit i siličnými nádržkami a aromatickým žlázkami.
Poupata hřebíčkovce jsou zpočátku zbarvena do světle zelena, později se vybarví do jasné červeně. Na každém květenství je možné nejít 30-60 květů. Když se rozvinou, mohou dosáhnout průměru až 5 cm. jsou čtyřčetné a oboupohlavní. Suší se ještě zelená poupata, rozvinuté květy už ceněny nejsou. Pokud dozrají, vzniknout z nich tmavě fialové plody.
Měli byste vědět: Z jednoho stromu hřebíčkovce kořenného lze ročně získat okolo čtyř kilogramů sušeného hřebíčku. Ve velmi dobrých podmínkách pak může jít až o 10 kg.
Kontraindikace
Běžné užití hřebíčku není nijak omezeno. Při vyšší konzumaci může podráždit žaludek.
