Bylinky s léčivými tříslovinami: Jejich původní využití bylo docela prosté. Lidé si všimli schopnosti tříslovin efektivně vyčiňovat kůže, k čemuž se také ještě donedávna primárně používaly. Sráží k sobě totiž proteiny a vynikají rovněž schopností vázat kolagen. Ovšem tyto hořké, svíravé látky našly uplatnění i v lidovém léčitelství.
Nezáleží na tom, zda bylinku sbíráme primárně právě kvůli obsahu tříslovin (např. dubovou kůru) nebo je v nati spíše tolerujeme jako účinný podpůrný prostředek. Při sběru rostlinného orgánu (kůra, listy, plody atd.) si musíme dát pozor na několik důležitých pravidel.
U jakých rostlin najdeme třísloviny nejčastěji
Konkrétní účinné látky najdete u každé bylinky v naší Bylinkopedii zvlášť. Ovšem teď si alespoň pro představu uvedeme čeledi, kde se s nimi můžeme setkat nejčastěji:
• bukovité
• bobovité
• růžovité
• makovité
• brukvovité
• kakostovité
• vřesovcovité
Zatímco třeba u bobovitých nebo růžovitých najdeme třísloviny prakticky u každé byliny, v jiných čeledích se jejich přítomnost liší v závislosti na sbíraném druhu.
Tříslovinné léčivky v praxi
Výtažky z rostlin, u nichž jsou třísloviny primární účinnou látkou (např. dub, mochna nátržník nebo vilín) patří mezi tzv. adstringencia. Neznamená to nic jiného, než že působí protizánětlivě – a to díky tomu, že zvyšují antimikrobiální odolnost tkání a zároveň podporují růst a hojení tkání jich poškozených.
Třísloviny mají díky tomu velmi široké využití – nemoci trávicího traktu, záněty, hemoroidy, omrzliny, bércové vředy, popáleniny atd. A uplatní se i při otravě těžkými kovy a alkaloidy. Ne vždy je však rozumné po přírodní pomoci sáhnout. Všeobecně platí, že účinné jsou zejména při menších poraněních, u větších obtíží se může násobit jejich negativní působení. Dobrým příkladem jsou popáleniny na velkých plochách kůže. I když vám připadá ošetření bylinkami lákavé, potíž je právě v oné velké ošetřované ploše. Skrze poškozenou kožní bariéru totiž do organismu proniká množství taninů, které mohou poškozovat játra.
Tyto hořké sloučeniny se rovněž uplatní při nemocech trávicího traktu – podporují trávení i sekreci žaludečních šťáv. Pomáhají proti průjmu a dokáží urychlit trávení jinak příliš těžké potravy (s oblibou se například používá tymiánový nebo šalvějový čaj k jídlům z hub apod.).
Na co si dát pozor při sběru bylinek s tříslovinami
Především vždy sbírejte plně vyzrálý materiál. V nezralých plodech dochází k jejich oxidaci, což sice zlepšuje jejich využití coby zdroje energie pro metabolické pochody, pro léčebné využití je však takový plod nevhodný
Sbíráte-li nať, sušte ji na vzdušném místě, a to nejvýše při teplotě 40 °C. Dejte si záležet na tom, aby jednotlivé vrstvy nepřesáhly svou tloušťkou několik centimetrů (případně se řiďte konkrétním doporučením u sbírané rostliny).
Pamatujte také na to, že tříslovinným bylinám dlouhé skladování škodí. Sušte je tedy postupně během celé sezóny a využívejte co nejčerstvější. Pečlivě oddělujte nové zásoby od starých a podle toho přistupujte k jejich využití.
Správně nasušená bylinná nať je obvykle šedozelená, ovšem bez zápachu. Chutná nahořkle a mezi prsty se drolí. Sesychání bývá také poměrně markantní, čerstvý materiál seschne přibližně v poměru 5:1, při sběru s tím tedy rovněž počítejte.
Měli byste vědět: Rostliny s vysokým obsahem tříslovin poznáte podle toho, že na konci vegetační sezóny velmi rychle přicházejí o listy. Celé nadzemní části odumírají prakticky zároveň. Dobře je to patrné například u dobře známého kontryhelu.
