Mořena barvířská

Česky: 
Mořena barvířská
Latinsky: 
Rubia tinctorum
Slovensky: 
Marena farbiarska

Mořena barvířská (Rubia tinctorum) patří do čeledi Rubiaceae (mořenovité), kam patří také rostliny jako například gardénie, kávovník, svízel či bračka. Mořena barvířská, byla, jak už název napovídá, původně používána k barvení, ale také jako léčivá bylina. Obzvláště červeně zbarvené kořeny jsou zdrojem červeného barviva.

Mořena barvířská
Česky: Mořena barvířská Latinsky: Rubia tinctorum Slovensky: Marena farbiarska

Léčivé účinky

  • Používá se k léčbě poruch ledvin a močového měchýře.
  • Potenciálně rozpouští ledvinové kameny (nutno podložit dalšími studiemi).
  • Má antispastický efekt na močovod.
  • Používá se k léčbě zácpy.
  • Byl tradičně používán jako topický přípravek pro ischias.
  • Používá se v homeopatii pro zpožděné nebo zmeškané menstruace, poruchy sleziny a různé jiné nemoci.

Použití a přípravky

V bylinné medicíně se používají kořeny (oddenky) a někdy také listy. Léčivé vlastnosti rostliny jsou způsobeny především glykosidy.

Pro použití jako barvivo slouží kořeny. Kořeny se sklízejí na podzim poté, co se nadzemní části rostlin vysušily. Aby mohly být sbírány, musí být rostlina alespoň tři roky stará, protože staré rostliny obsahují nejvíce barviva.

Mořena je neznámější ve formě prášku nebo extraktu.

Kromě použití byliny jako léčebného prostředku pro ledvinové kameny se v moderním bylinném lékařství příliš nepoužívá.

Historie

Mořena byla několikrát zmíněna ve staré lékařské literatuře. Hippocrates (asi 460-377 př.n.l.) používal bylinu jako expektorantní léčbu a proti různým gynekologickým chorobám. Dále byla mořena určena jako diuretický přípravek a lék na chudokrevnost (díky červeně zbarveným kořenům).

Pliny (23-79 př.n.l.) používal mořenu jako žaludeční léčbu žloutenky a rostlina je zmíněna v písmech od společnosti Schola Medica Salernitana, první lékařské fakulty na světě.

O mořeně

Mořena barvířská (Rubia tinctorum) pochází původně z jihovýchodní Evropy, západní Asie a severní Afriky. Byla ale zavedena také do střední a severozápadní Evropy, kde se stal naturalizovanou rostlinou. Jedná se o vytrvalou rostlinu, které se daří zejména v dobře odvodněné hlinité půdě na plném slunci nebo polostínu.

Mořena je vytrvalá popínavá rostlina, která patří do čeledi Rubiaceae (mořenovité). Může dorůst výšky až 1,5 m a má červenohnědý, masitý, plíživý a bohatě rozvětvený oddenek. Listy jsou přibližně 8 cm dlouhé, kopinaté a stálezelené.

Rostlina se zachycuje malými háčky, které se nacházejí na listech a na stopkách. Květy jsou malé (2 až 5 mm), žluté s nádechem bílé, mají hvězdicovitý tvar s pěti okvětními plátky. Rostlina kvete od června do srpna a brzy následuje kulatá, červenavě fialová bobule.

Dávkování a podání

Když se mořena používá jako bylinný přípravek, doporučuje se dávkování 1-2 g sušeného a jemně rozřezaného kořene v 1 šálku vroucí vody, který se užívá 3 až 4 krát denně.

Nežádoucí účinky a možné interakce

Na základě studií na zvířatech se předpokládá, že látka antranoid obsažená v mořeně (zejména látka lucidin) může mít mutagenní a karcinogenní účinky.

Zda jsou tyto látky škodlivé pro člověka, pokud se vyskytují přirozeně v celých rostlinných přípravcích, není jisté.

Vzhledem k těmto možným toxickým účinkům se rostlina již v bylinné medicíně příliš nepoužívá a komerční výrobky určené k lékařskému použití, které obsahují bylinu, jsou v mnoha zemích zakázány nebo omezeny.